[1] |
258 O závazku pod cit a věrau.
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
Pfisahu kiivau a nepravau kdożby vykonal, aneb svědomí
|
---|
[4] |
falešné buď z darův, z auplatkův, z návodu, z nepřátelství,
|
---|
[5] |
z hněvu, z závisti etc., aneb zase pro přátelství a pro jakaužkoli
|
---|
[6] |
jinau věc vydal; a to by na někoho potom shledáno bylo: tomu
|
---|
[7] |
každému jazyk týlém vytažen buď,
|
---|
[8] |
Přísahu křivau a nepravau kdoby pro jakau koli věc vykonal nebo
|
---|
[9] |
svědomí falešné vydal; takovému každému jazyk týlem vytažen buď,
|
---|
[10] |
|
---|
[11] |
|
---|
[12] |
O závazku pod ctí a pod vérau.
|
---|
[13] |
|
---|
[14] |
1. Jednakaždá krajina své zvláštní obyčeje а pořádky má,
|
---|
[15] |
JichZto šetřiti a je zachovávati všechněm té krajiny obyvatelům
|
---|
[16] |
náleží; proto, že právem starým a zvyklým a té krajině oby-
|
---|
[17] |
cejnym, to jest, jure consuetudinario, quod consensu morum con-
|
---|
[18] |
firmatum est, dávním užíváním k svému utvrzeni přišli,
|
---|
[19] |
Obyvatelé jedné krajiny obyčeje a pořádky též krajiny zachová-
|
---|
[20] |
|
---|
[21] |
II. Poněvadž pak v království Českém předkové naši zá-
|
---|
[22] |
vazkův, kteříž se pode ctí a věrau vykonávali, nejvíce jsau sobě
|
---|
[23] |
vážili a tak je pevně zdržovali, že, nežby měli nad závazky
|
---|
[24] |
cti a víry své se zapomenauti, raději o hrdla přicházeli: a protož,
|
---|
[25] |
předkův našich v tom dobrém příkladu následujíce, za právo
|
---|
[26] |
|
---|
[27] |
Předkové naši, nežby měli nad závazky cti a viry své se zapomenauti,
|
---|
[28] |
raději o hrdla přicházeli,
|
---|
[29] |
|
---|
[30] |
Kdozbykoli bud od práva, totiž purkmistra, konšelův,
|
---|
[31] |
rychtáře aneb osoby přísežné pro některé své předsevzetí ne-
|
---|
[32] |
slušné, aneb jakéžkoli jiné slušné příčiny, na závazek cti a víry
|
---|
[33] |
vzat byl; aneb že by jeden druhému rukau dáním pod ctí a pod
|
---|
[34] |
věrau k něčemu se zavázal: ten každý vedle znění závazku svého
|
---|