EN | ES |

299

299


Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

index   < Page >

DE JUSTITIA ET JURE.

O spravedlnosti a právu.

A. I.

I. Každý, kdož chce práva znáti, a v nich s prospěchem sobé čísti, i také potom v čas potřeby nastalé jich požívati, předkem věděti a znáti, co jest právo, 4 odkavad svůj začátek béře. Kteréž (jakž učitelé práva pokládají) na spravedl- nosti zaleženo jest, a od začátek jména svého . Nebo slove právo, jako nějaké pravidlo, podle kteréhož saudcové lidské spravedlnosti rozeznávají, a po něm, co po nějakém pravidle, příhody a rozličné případnosti lidské rozsuzují.

Právo na spravedlnosti založeno jest, a od začátek jména svého ; jinak právem vlastně slauti nemůže.

IL Slove pak v próvich spravedlivost, aneb spravedlnost, ustaviéné a neménief vůle, kteráž jednomu každému uděluje toho práva, jakéž komu náleží. A protož jmenuje se matkau všech lidských nařízení a ustanovení, kteráž sobě lidé v obcech za próvo ustanovuji. A tak které právo aneb nařízení na tom gruntu, totiž spravedlnosti, založeno není, to, by pak od kohokoliv ustanoveno a nařízeno bylo, právem vlastně slauti nemá.

Spravedlnost pak jest ustavičná a neměnící se vůle, kteráž jednomu každému uděluje toho práva, jakéž komu náleží.

A. IL L Právo pak nic jiného není, nežli umění a rozeznani dobrého od zlého, spravedlivého od nespravedlivého, pravého

od křivého, mírného od nemírného: kteréž jednohokaždého 1*


Download XMLDownload textManuscript line viewFacsimile