EN | ES |

Facsimile Lines

299


< Page >

[1]
DE JUSTITIA ET JURE.

[2]
O spravedlnosti a právu.

[3]
A. I.

[4]
I. Každý, kdož chce práva znáti, a v nich s prospěchem
[5]
sobé čísti, i také potom v čas potřeby nastalé jich požívati,
[6]
předkem věděti a znáti, co jest právo, 4 odkavad svůj
[7]
začátek béře. Kteréž (jakž učitelé práva pokládají) na spravedl-
[8]
nosti zaleženo jest, a od začátek jména svého . Nebo
[9]
slove právo, jako nějaké pravidlo, podle kteréhož saudcové
[10]
lidské spravedlnosti rozeznávají, a po něm, co po nějakém
[11]
pravidle, příhody a rozličné případnosti lidské rozsuzují.

[12]
Právo na spravedlnosti založeno jest, a od začátek jména svého
[13]
; jinak právem vlastně slauti nemůže.

[14]
IL Slove pak v próvich spravedlivost, aneb spravedlnost,
[15]
ustaviéné a neménief vůle, kteráž jednomu každému uděluje
[16]
toho práva, jakéž komu náleží. A protož jmenuje se matkau
[17]
všech lidských nařízení a ustanovení, kteráž sobě lidé v obcech
[18]
za próvo ustanovuji. A tak které právo aneb nařízení na
[19]
tom gruntu, totiž spravedlnosti, založeno není, to, by pak od
[20]
kohokoliv ustanoveno a nařízeno bylo, právem vlastně slauti nemá.

[21]
Spravedlnost pak jest ustavičná a neměnící se vůle, kteráž jednomu
[22]
každému uděluje toho práva, jakéž komu náleží.

[23]
A. IL
[24]
L Právo pak nic jiného není, nežli umění a rozeznani
[25]
dobrého od zlého, spravedlivého od nespravedlivého, pravého

[26]
od křivého, mírného od nemírného: kteréž jednohokaždého
[27]
1*


Text viewFacsimile