[1] |
|
---|
[2] |
|
---|
[3] |
|
---|
[4] |
I. Každý, kdož chce práva znáti, a v nich s prospěchem
|
---|
[5] |
sobé čísti, i také potom v čas potřeby nastalé jich požívati,
|
---|
[6] |
má předkem věděti a znáti, co jest právo, 4 odkavad svůj
|
---|
[7] |
začátek béře. Kteréž (jakž učitelé práva pokládají) na spravedl-
|
---|
[8] |
nosti zaleženo jest, a od ní začátek jména svého má. Nebo
|
---|
[9] |
slove právo, jako nějaké pravidlo, podle kteréhož saudcové
|
---|
[10] |
lidské spravedlnosti rozeznávají, a po něm, co po nějakém
|
---|
[11] |
pravidle, příhody a rozličné případnosti lidské rozsuzují.
|
---|
[12] |
Právo na spravedlnosti založeno jest, a od ní začátek jména svého
|
---|
[13] |
má; jinak právem vlastně slauti nemůže.
|
---|
[14] |
IL Slove pak v próvich spravedlivost, aneb spravedlnost,
|
---|
[15] |
ustaviéné a neménief vůle, kteráž jednomu každému uděluje
|
---|
[16] |
toho práva, jakéž komu náleží. A protož jmenuje se matkau
|
---|
[17] |
všech lidských nařízení a ustanovení, kteráž sobě lidé v obcech
|
---|
[18] |
za próvo ustanovuji. A tak které právo aneb nařízení na
|
---|
[19] |
tom gruntu, totiž spravedlnosti, založeno není, to, by pak od
|
---|
[20] |
kohokoliv ustanoveno a nařízeno bylo, právem vlastně slauti nemá.
|
---|
[21] |
Spravedlnost pak jest ustavičná a neměnící se vůle, kteráž jednomu
|
---|
[22] |
každému uděluje toho práva, jakéž komu náleží.
|
---|
[23] |
A. IL
|
---|
[24] |
L Právo pak nic jiného není, nežli umění a rozeznani
|
---|
[25] |
dobrého od zlého, spravedlivého od nespravedlivého, pravého
|
---|
[26] |
od křivého, mírného od nemírného: kteréž jednohokaždého
|
---|
[27] |
1*
|
---|