Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
62 O svëdetch a svëdomich,
příčina hodná, má před takovým svědomím skrz saudce téhož
práva osvobozen býti. Sic jinak povinen bude jedenkaždý
svědčiti, ač chce-li se pokuty uvarovati.
Svědomí nedání má-li kdo jaké příčiny, před stranau časně
v raddě oznam.
B. XLVIII.
I. Žádný austního svědomí bez přísahy nedávej. Nez
jedenkaždý, přísahu učině, čehož povědom jest, k potřebě dru-
hému, seznati povinen jest.
Žádný austního svědomí bez přísahy nedávaj.
II. A kdyžby se cti a hrdla komu dotýkalo, a on by
svědka, tak jakž nahoře položeno jest, obeslal: ten nemá o čest
ani o hrdlo sauzen býti, lečby mu svědek připraven byl, kterýž
hned má od něho ze jména před právem oznámen býti. Pakliby
ten svědek v cizí zemi byl, má jej tak pro též svědomí obsílati
tím pořádem práva, jakž ta země a krajina za právo aneb za
obyčej má.
Saud o čest a hrdlo nemá býti, lečby svědek ze jména jmenován
k vydání svědomí byl připraven.
L. XLIX.
V kteréZby pfi eti, hrdla a gruntüv se nedotjkalo: ti,
jenž sami anebo po předcích svých erbů řádně požívají, listy
zavřenými pod pečetí svau aneb dožádaných svědomí dávati
mohau k potřebám lidským. V kterémžto listu při zavírce svě-
domí svého povinni budau takto dokládati: „A což tuto svědčím,
Ze jest v pravdě tak; to beru aneb přijímám na svau viru a
na svau duši.“
Kdo erbu užívá, svědčiti může listem pod pečetí svau aneb dožádu-
ných v té při, kdež se cti a gruntüv nedotyká. A v svédomí tak zaviíti
má: „Což tuto svědčím, jest v pravdě tak; to přijímám na svau víru a na
svau duši.“
B. L.
Kdežby se cti, hrdla a gruntův dotýkalo, žádný listovního
pod pečetí svau svědomí nedávej: ale, přísahu vykonaje, to čehož
jsi povédom, registry porádnjmi svédé a seznej.
Kdez se cti, hrdla, gruntův dotýče: tu každý, přísahu vykonaje, re-
gistry pořádnými svědomí dej.