Facsimile Lines

299

Page

[1]	62 O svëdetch a svëdomich,
[2]	příčina hodná, má před takovým svědomím skrz saudce téhož
[3]	práva osvobozen býti. Sic jinak povinen bude jedenkaždý
[4]	svědčiti, ač chce-li se pokuty uvarovati.
[5]	Svědomí nedání má-li kdo jaké příčiny, před stranau časně
[6]	v raddě oznam.
[7]	B. XLVIII.
[8]	I. Žádný austního svědomí bez přísahy nedávej. Nez
[9]	jedenkaždý, přísahu učině, čehož povědom jest, k potřebě dru-
[10]	hému, seznati povinen jest.
[11]	Žádný austního svědomí bez přísahy nedávaj.
[12]	II. A kdyžby se cti a hrdla komu dotýkalo, a on by
[13]	svědka, tak jakž nahoře položeno jest, obeslal: ten nemá o čest
[14]	ani o hrdlo sauzen býti, lečby mu svědek připraven byl, kterýž
[15]	hned má od něho ze jména před právem oznámen býti. Pakliby
[16]	ten svědek v cizí zemi byl, má jej tak pro též svědomí obsílati
[17]	tím pořádem práva, jakž ta země a krajina za právo aneb za
[18]	obyčej má.
[19]	Saud o čest a hrdlo nemá býti, lečby svědek ze jména jmenován
[20]	k vydání svědomí byl připraven.
[21]	L. XLIX.
[22]	V kteréZby pfi eti, hrdla a gruntüv se nedotjkalo: ti,
[23]	jenž sami anebo po předcích svých erbů řádně požívají, listy
[24]	zavřenými pod pečetí svau aneb dožádaných svědomí dávati
[25]	mohau k potřebám lidským. V kterémžto listu při zavírce svě-
[26]	domí svého povinni budau takto dokládati: „A což tuto svědčím,
[27]	Ze jest v pravdě tak; to beru aneb přijímám na svau viru a
[28]	na svau duši.“
[29]	Kdo erbu užívá, svědčiti může listem pod pečetí svau aneb dožádu-
[30]	ných v té při, kdež se cti a gruntüv nedotyká. A v svédomí tak zaviíti
[31]	má: „Což tuto svědčím, jest v pravdě tak; to přijímám na svau víru a na
[32]	svau duši.“
[33]	B. L.
[34]	Kdežby se cti, hrdla a gruntův dotýkalo, žádný listovního
[35]	pod pečetí svau svědomí nedávej: ale, přísahu vykonaje, to čehož
[36]	jsi povédom, registry porádnjmi svédé a seznej.
[37]	Kdez se cti, hrdla, gruntův dotýče: tu každý, přísahu vykonaje, re-
[38]	gistry pořádnými svědomí dej.

Text view • Facsimile