Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
362 0 nářku cti.
v tom padnauti: protož věc jest užitečná i také náležitá, předkův
našich tak chvalitebného nařízení v tom šetřiti a v každé při,
když se nářku cti dotýkati bude, saudcové při každém právě,
prvé nežli by k přečtení svědkův přišlo, povinni budau stran
k přátelskému jednání podati. A budau-li strany skrze prostředky
o takový nářek smluveny, smlauva své místo a svůj průchod ať
má, a strany k sobě tak se chovejte a takového nářku sobě
na věčnost nezdvíhejte, ani jim jiní lidé, lečby ten a takový
nářek chtěli na kterého z nich vésti. A to proto, neb poněvadž
lidské těžkosti i nesnáze prostředkem smluv k upokojení svému
přicházejí: protož věc slušná i náležitá není, tím, což spokojení
vzalo, heybati.
V které pti se cti dotjée, strany před vyhlášením svědků mají na
smlauvu podány byti.
Q. XX.
1. Předkové naši, jakožto milovníci obecného dobrého a po-
koje i stálosti smluv, takto za právo ustanovili.
„Purkmistr a radda znamenavše, že mnozí lidé po smluvách
a veypovědech právních někdy lidí a stran dotýkají, a tak smlauvy
a veypovědi radní lehčí, ješto skrze to mnoho zlého pochází:
i nechtějíce toho v tomto městě a v této obci pod řádem a
správau svau dopauštěti, o tom takto vůbec nalézají.“
„Kdožbykoli z obyvatelův města tohoto po dnešní den koho
čím dotýkal, an o to s povolením purkmistra a raddy s druhau
stranau smlauvu má, a on také na poctivosti své jest již schválen;
a toby naň bylo uvedeno podle práva: že hned takového beze
všeho saudu purkmistr a radda nynější i budaucí přísně trestati
mají jako toho, kterýžby zlého toho města a jeho obyvatelův
hleděl, chtě zaumyslně lidi z cti a z dobré pověsti laupiti.
A naposledy, aby takový v městě trpín nebyl, poněvadžby proti
řádu a právu utrhačem a lidským háncím býti se ukazoval, a
na těžkosti lidské zaumyslně se nutkal.“
Kdoby smlauvy a veypovědi radní lehčil a je zdvihal, mé prisné
trestán býti a v městě nemá trpín býti, jakožto utrhač a lidský hánce, a na
těžkost zaumyslně jiných se nutkaje a je ze cti a dobré pověsti laupiti chtěje.
O. XXI.
Jestli žeby ten, kdož koho nařekl, takový svůj nářek do-
statečně provedl: tehdy pokuty pro nářek neponese proto, že věc
