Facsimile Lines

299

Page

[1]	362 0 nářku cti.
[2]	v tom padnauti: protož věc jest užitečná i také náležitá, předkův
[3]	našich tak chvalitebného nařízení v tom šetřiti a v každé při,
[4]	když se nářku cti dotýkati bude, saudcové při každém právě,
[5]	prvé nežli by k přečtení svědkův přišlo, povinni budau stran
[6]	k přátelskému jednání podati. A budau-li strany skrze prostředky
[7]	o takový nářek smluveny, smlauva své místo a svůj průchod ať
[8]	má, a strany k sobě tak se chovejte a takového nářku sobě
[9]	na věčnost nezdvíhejte, ani jim jiní lidé, lečby ten a takový
[10]	nářek chtěli na kterého z nich vésti. A to proto, neb poněvadž
[11]	lidské těžkosti i nesnáze prostředkem smluv k upokojení svému
[12]	přicházejí: protož věc slušná i náležitá není, tím, což spokojení
[13]	vzalo, heybati.
[14]	V které pti se cti dotjée, strany před vyhlášením svědků mají na
[15]	smlauvu podány byti.
[16]	Q. XX.
[17]	1. Předkové naši, jakožto milovníci obecného dobrého a po-
[18]	koje i stálosti smluv, takto za právo ustanovili.
[19]	„Purkmistr a radda znamenavše, že mnozí lidé po smluvách
[20]	a veypovědech právních někdy lidí a stran dotýkají, a tak smlauvy
[21]	a veypovědi radní lehčí, ješto skrze to mnoho zlého pochází:
[22]	i nechtějíce toho v tomto městě a v této obci pod řádem a
[23]	správau svau dopauštěti, o tom takto vůbec nalézají.“
[24]	„Kdožbykoli z obyvatelův města tohoto po dnešní den koho
[25]	čím dotýkal, an o to s povolením purkmistra a raddy s druhau
[26]	stranau smlauvu má, a on také na poctivosti své jest již schválen;
[27]	a toby naň bylo uvedeno podle práva: že hned takového beze
[28]	všeho saudu purkmistr a radda nynější i budaucí přísně trestati
[29]	mají jako toho, kterýžby zlého toho města a jeho obyvatelův
[30]	hleděl, chtě zaumyslně lidi z cti a z dobré pověsti laupiti.
[31]	A naposledy, aby takový v městě trpín nebyl, poněvadžby proti
[32]	řádu a právu utrhačem a lidským háncím býti se ukazoval, a
[33]	na těžkosti lidské zaumyslně se nutkal.“
[34]	Kdoby smlauvy a veypovědi radní lehčil a je zdvihal, mé prisné
[35]	trestán býti a v městě nemá trpín býti, jakožto utrhač a lidský hánce, a na
[36]	těžkost zaumyslně jiných se nutkaje a je ze cti a dobré pověsti laupiti chtěje.
[37]	O. XXI.
[38]	Jestli žeby ten, kdož koho nařekl, takový svůj nářek do-
[39]	statečně provedl: tehdy pokuty pro nářek neponese proto, že věc

Text view • Facsimile