Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
304 O pokutách a trestdnich,
právi býti; proto, že žádný podle práva s škodau a ubliżenim
jiného bohatnauti nemá.
Otec, zlepší-li svůj statek cizími penězi, děti sobě toho ogobiti ne-
mohau, ale maji z toho každému právi býti.
M. XVII. |
I. Při všelijakých hlavních přech, podle povah osob a pří-
padností jedné každé věci, trestání a pokuty pilně uvažovány
býti mají, aby nětco přísněji a nětco mekčeji, nežby náleželo,
konáno nebylo. i
Pokuty podle povah osoby a případností jedné každé věci pilně
uvažovány býti mají. ,
II. A předně, při pokutách a trestání toho šetřiti potřebí
jest, aby větší pokuta aneb trestání nebývalo, nežliby se pro-
vinění a zaslaužení nacházelo.
Pokuta nebuď větší, nežli zavinění.
III. NjbrZ, pfi veykladu práv a na vzložení jistého a za-
slauZilého na někoho trestání, všelijaké pokuty raději zmenšovány,
uskrovňovány a poněkud změkčovány, nežli zjitřovány aneb
přísně ztěžovány býti mají.
Nýbrž pokuty raději změkčovány, nežli zjitřovány býti mají.
IV. Také vždyckny více mírnosti, nežli přísného práva,
všickní saudcové při těžkostech lidských povinni jsau éetïiti.
Jakž Constantinus a Licinius císařové o tom takto ustanovili:
yPlacuit in omnibus justitae aequitatisque scriptae potiorem esse
autoritatem, quam, strict? juris. To jest: Chceme tomu, aby ve
všech věcech více šetříno bylo spravedlivé, slušné a náležité
mírnosti, nežli přísnosti práva, jakož o tom napied A. XXXVII.
položeno jest.
Neb více se šetřiti má náležitá mírnost, nežli práva přísnost.
M. XVIII.
Ve všech přech přísežní mají vždycky hotovější býti k za-
chování zdraví a při hrdle člověka, nežli k odsauzení jeho na smrt.
Přísežní vždycky hotovější býti mají k zachování při hrdle člověka,
nežli na smrt k odsauzení.
M. XIX.
Honorius císař takto o tom nařídil: „V těch (řka) ve všech
přech, na kteréžtoby se obzvláštně práva nevztahovala, nena-
