1145
1145
View options
Show: - Tags:
Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
VII.
PÍSEN O PROROKYNI SIBYLE.!)
Poslouchejte viickni mile
o prorokyni Sibyle,
co vám budem zpívati,
její řeč vyčítati.
Což jest dávno prorokovala,
když s králem Šalomounem seděla,
všecko jest mu zvěstovala,
co jest na hvězdách víděla.
„Nastanouť, králi, křesťané,
ale židův málo zůstane:
nebudouť míti krále jiného,
neb umučí Boha svého.“
Nechtěl tomu král věřiti;
jal se Sibyly tázati:
,Povéz mi, Sibylo milá,
dlouho-li stane křesťanská víra?“
„Staneť až do dne soudného
podle zákona nového.
Přijdeť na něho mnoho zlého,
opustí-li Boha svého.
Po čtrnácti stech letech,
nastaneť jim král Jiříček;
za něho pejcha nastane,
rozhněváť se pán Bůh na ně.
Nastaneť pak roucho dvorné,
kukly, čepce, vše potvorné,
ano nyní v tyto časy
sukně s dlouhými ocasy.
1) Píseň tato uveřejněna jest od Jos. Jirečka ve „Světo-
zoru'* r, 1877, č. 18. Tam zároveň se praví, že jest ještě
iakési „sepsání o životu a obydlí prorokyně Sibyly““ od kněze
Matěje, faráře ze Solnice a krajana jeho Rafaele. V písní
uvádí se Jiří Poděbradský.
61
Download XML • Download text
• Manuscript line view • Facsimile
