Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
50
Jetřich Špetle ten poseděl, jest propuštěn na závazek,
když mu se dá znáti, aby se postavil. K tomu Jim kaž-
dému díl statku pobráno pozemského, a mistrně přesazo-
váni, někteří na pány, ješto se to po spisích královských
nenadáli.
Petr pak Malovec, když mu vzal král Vimberk a
nechal ho v Březnici u vězení nějakém domu, aby z něho
nevycházel, maje poklad někde skrytý M poli vylüdil se,
aby jej vzal. A nemoha brzo se vratiti, zvédéli, Ze ho
neni; i v cestě jest naň povédéno, Ze védé že jest odšel.
A on nesměje se vrátiti zas nikam , odšel; i přišel o
všecko zboží.
Jiní pak, kteří se nepostavili, od krále též na cti a
statku pokutováni; a měli napřed nechoditi kudy chtěli,
až na ně dána moc. Vzlášť na Fluga, ktož by jej jal. že
tomu pet tisíc míš. bude dáno.
„ Také chudších zemanóv nemálo se odebralo pryč
z Cech, boje se krále. A kte by ta mudrování českým
jazykem ku pádu a škodě v mandátech rozkazoval, psáti
o nich, mudrovat ku pádu spoluobyvatelüv českým, pone-
vadž král neumí žádného slova éesky. Jest rozuméti, že
jest Němec, nebyl ani cizozemec, než musil býti Čech a
domácí, ješto tu skázu na se uvedli. !)
!) Do času jeho pobývání v Zlatníkách padá list, který napsal
Rosa r. 1548 Václavovi Fukáčkovi do Prahy. Psaní toto jest
necelé, po stranách urvané. Podáváme zde čásť z něho. „V Kon-
stantinopolu, v hlavním městě řeckém mládenec jeden vdovu
a matku maje i zarmitil a smatkoval zlymi nemravy. CehoZ
došel, vzdal, odnes, (pro)dal, prohrál i utracel. A senatus mésta
uslyšev o tom, kázali mu katem oči vybosti, aby světla nebe-
ského neviděl jako nehodný syn a zlý mládenec toho města.
Co by pak tobě se přihoditi mohlo od pánů, sám toho považ,
pro tvé činy. Jestli že ty nezmčníš v lepší a nepřestaneš činiti,
což nenáleží. A protož tvé matky v ničem sem lépe pro tebe
nespatřil, jedině v ustavičném zármutka a v pláči: srdečném
k bohu naříkaje, že jest tebe syna neposlušného a zlého dáti
ráčil, boje se den (po) dni, hodinu po hodině čeká s těžkostí,
brzo-li po zl(é) horší novinu uslyší ... Pamatuj na boží při-
kázani: cti matku svü, kterüzt buoh dá tobě otec tvoj, (abys)
vzácný byl; nepotupaj pověsti oné dobré po otci i matky,
pamatuj i na město, v nómż zplozen si, vykrmen a poctivě
vychován. Střez se dobrých kozáků a s nevěstkami neměj nic
činiti, jakož tvá léta mladá, vosmnácté let věku, toliko studem
všeckno lotrovství měla odháněti, aby k tobě zlé nepřistupovalo
myšlení; zlým nepovolný; dobrému myšlení povolen buď, neb
