| [1] |
|
|---|
| [2] |
Jetřich Špetle ten poseděl, jest propuštěn na závazek,
|
|---|
| [3] |
když mu se dá znáti, aby se postavil. K tomu Jim kaž-
|
|---|
| [4] |
dému díl statku pobráno pozemského, a mistrně přesazo-
|
|---|
| [5] |
váni, někteří na pány, ješto se to po spisích královských
|
|---|
| [6] |
|
|---|
| [7] |
Petr pak Malovec, když mu vzal král Vimberk a
|
|---|
| [8] |
nechal ho v Březnici u vězení nějakém domu, aby z něho
|
|---|
| [9] |
nevycházel, maje poklad někde skrytý M poli vylüdil se,
|
|---|
| [10] |
aby jej vzal. A nemoha brzo se vratiti, zvédéli, Ze ho
|
|---|
| [11] |
neni; i v cestě jest naň povédéno, Ze védé že jest odšel.
|
|---|
| [12] |
A on nesměje se vrátiti zas nikam , odšel; i přišel o
|
|---|
| [13] |
|
|---|
| [14] |
Jiní pak, kteří se nepostavili, od krále též na cti a
|
|---|
| [15] |
statku pokutováni; a měli napřed nechoditi kudy chtěli,
|
|---|
| [16] |
až na ně dána moc. Vzlášť na Fluga, ktož by jej jal. že
|
|---|
| [17] |
tomu pet tisíc míš. bude dáno.
|
|---|
| [18] |
„ Také chudších zemanóv nemálo se odebralo pryč
|
|---|
| [19] |
z Cech, boje se krále. A kte by ta mudrování českým
|
|---|
| [20] |
jazykem ku pádu a škodě v mandátech rozkazoval, psáti
|
|---|
| [21] |
o nich, mudrovat ku pádu spoluobyvatelüv českým, pone-
|
|---|
| [22] |
vadž král neumí žádného slova éesky. Jest rozuméti, že
|
|---|
| [23] |
jest Němec, nebyl ani cizozemec, než musil býti Čech a
|
|---|
| [24] |
domácí, ješto tu skázu na se uvedli. !)
|
|---|
| [25] |
!) Do času jeho pobývání v Zlatníkách padá list, který napsal
|
|---|
| [26] |
Rosa r. 1548 Václavovi Fukáčkovi do Prahy. Psaní toto jest
|
|---|
| [27] |
necelé, po stranách urvané. Podáváme zde čásť z něho. „V Kon-
|
|---|
| [28] |
stantinopolu, v hlavním městě řeckém mládenec jeden vdovu
|
|---|
| [29] |
a matku maje i zarmitil a smatkoval zlymi nemravy. CehoZ
|
|---|
| [30] |
došel, vzdal, odnes, (pro)dal, prohrál i utracel. A senatus mésta
|
|---|
| [31] |
uslyšev o tom, kázali mu katem oči vybosti, aby světla nebe-
|
|---|
| [32] |
ského neviděl jako nehodný syn a zlý mládenec toho města.
|
|---|
| [33] |
Co by pak tobě se přihoditi mohlo od pánů, sám toho považ,
|
|---|
| [34] |
pro tvé činy. Jestli že ty nezmčníš v lepší a nepřestaneš činiti,
|
|---|
| [35] |
což nenáleží. A protož tvé matky v ničem sem lépe pro tebe
|
|---|
| [36] |
nespatřil, jedině v ustavičném zármutka a v pláči: srdečném
|
|---|
| [37] |
k bohu naříkaje, že jest tebe syna neposlušného a zlého dáti
|
|---|
| [38] |
ráčil, boje se den (po) dni, hodinu po hodině čeká s těžkostí,
|
|---|
| [39] |
brzo-li po zl(é) horší novinu uslyší ... Pamatuj na boží při-
|
|---|
| [40] |
kázani: cti matku svü, kterüzt buoh dá tobě otec tvoj, (abys)
|
|---|
| [41] |
vzácný byl; nepotupaj pověsti oné dobré po otci i matky,
|
|---|
| [42] |
pamatuj i na město, v nómż zplozen si, vykrmen a poctivě
|
|---|
| [43] |
vychován. Střez se dobrých kozáků a s nevěstkami neměj nic
|
|---|
| [44] |
činiti, jakož tvá léta mladá, vosmnácté let věku, toliko studem
|
|---|
| [45] |
všeckno lotrovství měla odháněti, aby k tobě zlé nepřistupovalo
|
|---|
| [46] |
myšlení; zlým nepovolný; dobrému myšlení povolen buď, neb
|
|---|
