EN | ES |

1137

1137


Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

index   < Page >

2395

2400

2405

2410

2415

Ducha svatého rožženie v jejie srdečku hořieše. Protož kakž hořce nořieše slzy z svú jasnú ocici, však mukú i étici jejie srdečko v ten čásek nerozpáči za vlásek,

jedno, vzdycháše k Bohu.

A když ty panoše mnohú muku bitím jiej vydachu, jidú před ciesaře v strachu řkúc mu: Co nem kážeš ješče ? Maxencovi zatešče;

svých rukávóv vzhuoru vsúče i káza ji vésti rúče

v jeden žalář velmi temný;

a ten bieše tak tajemný,

jakž veň jiného nikoho nevsadiechu, jedno toho, jenz skutkem tak potratil, jakž mnie proto život platil. Tudiez vsadichu tu ladnu. Ciesaï pod hrozi nesnadnû dvémanádct rytiefóm káza,

aby inhed bez potaza

114


Download XMLDownload textManuscript line viewFacsimile