EN | ES |

1137

1137


Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

index   < Page >

675

680

685

690

695

i bra domuov s matkú svú i s témi pannami, jež v tu dobu biechu jejie slühy. Zpodjidü ji hrozné túhy, mysléc sobé tak 1 sice,

kak by toho pána líce

tu mohla viděti v skuoré.

Když večeři dachu v dvofć a všichni lidé zesnuchu, všichni ohňové potuchú, tehdy jiej brzo na mysl vznide, eZ do svéj komňaty vnide

i zasvieti sviečku jasnú, vynčmši tu deščku krásnú

1 postavi ji pred sobu. Nevzlitova ruku obu, tepüci k srdci jima, svýma jasnýma očima hořce plačíc i slzivě proséci panny živě,

aby nerozpátila,

jie ukázati rátila

svého synáčka milého.

Tu tak z srdečka čilého

činí sobě mnoho nüzé

46


Download XMLDownload textManuscript line viewFacsimile