Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
2 roku 1601, 12. dubnu— 238. července. 165
laturum. Sed haec omnia intra paucos menses, si Deus vitam prorogarit, clarius
apparebunt.
De reliquo ego ab aegritudine mea, de qua tibi constat, nondum plane liber
sum; quamvis enim beneficio divino paulatim pristinae animi firmitati restituor,
subinde tamen recrudescit malum et reliquiae non sine magna acerbitate sentiuntur.
Sed ferendum est onus id tantisper, dum Deo in hoc carcere visum fuerit me deti-
nere; certe non aliter auxilium. divinum ac cervus aquarum fontes sitio, moderor
tamen me, ut possum, ne impatientia et iram divinam et meos dolores exasperet.
Preces tuas non mihi deesse certus sum, ego quoque non desino liberationem petere
et exspectare, certus de infinita ct inexhausta Dei nostri misericordia. Speculationes
autem illae et dubitationes divinà gratia remiserunt omnes, quod spem facit, Deum
quandoque plenam liberationem mihi indulturum ; quod utinam brevi succedat!
Haec paucis tantum, ut de reditu meo tibi constaret, dum opportunitas
maior detur prolixius scribendi. Mei omnes valent. Frater tuas et Amandi litteras
accepit. Ecclesia pace fruitur, cum hoste vero Turca nulla spes pacis. Hodie ab
amicorum quodam, viro sane primario, de morte sultani Turcici ad me perscriptum
est, ego autem nondum audeo asseverare; si quid certius accepero, proximis litteris
significabo. Aliud nunc, quod scribam, non habeo. Ubi addidero, me nullum genus
dicendi invenire, quod sufficiat agendis tibi gratiis ob humanitatem erga me Basileae
declaratam et eximium illud pietatis officium, quod in consolando, [au]diendo, sub-
levando et consiliis sanctissimis adversus internos et externos hostes meos armando
me per octo dies continuos praestitisti. [Uti]nam detur posse gratitudinem animi et
verbis exprimere et re ipsa declarare! Quia autem id vix sperare licet, Deum oro,
ut dignam tibi pro meritis repen[dat] gratiam; me quidem habes et habebis, dum
vixero, tibi et tuis obstrictissimum et ad omnia officia et obsequia paratissimum,
Vale. 13. Julii st. n. [1601 Crjumloviac.
Konc. v knih. Bludov. VI—3881. fol. 88». ¢. 10.
495. Doktoru Amandovi Polanovi v Basileji oznamuje, že 12. dne po odchodu z Basileje
zdržev se jediný den ve Štrasburce, dostal se domů, chvátaje k soudu Olomouckému, kterýž
však předce byl odložen; doufá, že podaří se mu obhájiti se proti všem útokům nepřátel;
dává zprávu o nové válce s Turkem, k níž se císař chysti. — Na Krumlově 13. července
1601. (Kone. lat. v knih. Blud. VI—3881 f. 39 č. 11.)
496. Jakubovi Guetlinovi, preceptoru Karla ml. z Zerotína: dává zprávu o svém ná-
vratu domů; poroučí mu poručníka, který s dvanáctiletým Jiřím z Náchoda ubírá se do Stras-
burka a bude proň potřebovati preceptora; žádá, aby dal zdravotní stav Karlův (z Žer.) pilně
vyšetřiti lékaři, aby ho pridrZoval ke studiu a varoval před prchlivostí; míní v zimé poslati
ho do Basileje; zvyšuje služné Guetlinovi. — Na Krumluvě 23. července 1601. (Konc. lat.
v knih. Blud. VI—3881.fol. 39 è. 12.)
