Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
316 A. XXXIII. Dopisy Karla ze Žerotína
nunc locorum sit, aveo cognoscere. Valeat MDV* et me solita benevolentia prose-
quatur. Rossicio, 26. Septembris 1607.
Konc. v knih. Bludov. 3881 fol. 118. b č. 42.
1428. Lékaři Matějovi Timinovi vyčítá, že činí jemu neodůvodněné požadavky, a vy-
počítává dobrodiní, jež mu byl prokázal. — Na Rosicích 30. září 1607. (Konce. lat. v kuih.
Blud. 3881 f. 119 č. 43.)
1429. Jeronymu Bonacinovi: posílaje psaní svakovi svému Albrechtovi z Waldšteina,
připomíná, aby kastelánu Krumlovskému vydal kvitanci, kterou Bonacina mu má dáti. Zpravo-
daje Vídeňského Žerotín sám propustil, poněvadž neposílal mu zpráv, které by za něco stály.
— Na Rosicích 5. října [1607]. (Konc. vlašský v knih. Blud. 3881 f. 119 č. 44.)
1430.
Grynaeovi omlouvá se, Ze málo mu píše, jsa příliš zaměstknán záležitostmi veřejnými; potrvá-li
mír s Turky v platnosti, bude stálé otroctví tížiti vlast; zmaří-li se, hrozí jí jistá porážka
od ukrutného nepiitele; jiZ nediví se Zerotín nárküm Ciceronovym nad záhubou vlasti oc. —
Na Rosicích 5. iijna 1607.
(Joanni Jacobo Grynaeo.) Dolco sane, mi Grynace, et vehementer doleo. non
licere mihi, ut frequentius te compellam, frequentius edoceam de rebus nostris; sed
qui circum me sunt, norunt, quam parum mihi ab aliis negotiis reliquum sit
temporis ad conscribendas vel dictandas epistolas, quamvis alioquin longe mihi
iucundius, imo utilius etiam foret, posse earum beneticio tecum potius colloqui, quam
abstractum a consuctudine tua molestissimis mihi laboribus animum et corpus exer-
cere. Sed serviendum mihi hac quoque in parte vocationi, quae quia pluribus me
implicuit, pluribus etiam occupatum detinet, atque eo molestius, quod ita me alienis
negotiis addixit, ut mea propemodum nepligere necesse habeam. Nec video huic nialo
exitum, emergentibus a perversissima hostium nostrorum voluntate novis subinde
periculis, ex quibus novae curae, novae occupationes nascuntur. Praeterea metus, in
quo sum de patria, et exspectatio futurorum valde me sollicitum habet, ita quidem,
ut sensus omnes penitus in hac cogitatione defixos raro non sine difficultate ad alia
officia possim [....]') revocare. Malo loco sunt res nostrae, mi Grynaee, et peiore,
quam vel credat aliquis vel ego dicere ausim. Omnino vereor, ne ad faeces iam
ventum sit et deprimat nos, quae alia regna et res publicas oppressit, fatalis periodus.
Ac utinam nobis non congruat Comici illud, nec ipsam salutem servare nos posse,
si vellet. Saepissime mihi in mentem recurrit historia de cardinali Castilionaeo,
tibi etiam fortassis audita vel lecta, qui cum ultimo bello Gallico, quod frater maris
praefectus?) cum pontificiis gessit, profugus in Angliam ultra biennium a patria
exulasset, pace infausto illo coniugio conciliata cupidus visendorum suorum ac invi-
tatus ad cruentas illas nuptias Navarraeas de reditu in Galliam cogitare instituit,
