Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
z roku 1606, 12. června—29. července. 283
ty jménem jeho přijal; táže se, komu by měl svěřiti vyzvednutí peněz v Norimberce. —- Na
Rosicích 16. července 1606. (Konc. vlašský v knih. Blud. 3881 f. 102, č. 37.)
1245. Cesaru Calandrinimu oznamuje, že peníze, kteréž mu mó vyplatiti, prevezme
Bonacina. Žádá, aby oznámil Mark-Antoniovi, že doktor Stoppa nepřijal směnky Pestalozzovy
z Lyona. — V Brně 25. července 1606. (Konc. vlašský v knih. Blud. 3881 f. 102, č. 38.)
1246. Amandu Polanovi: líčí nesnáze stran průvodčího Karlova do Italie, raději by
měl Socina, ale s Huberem se již umluvil; že je znepokojen o Jana Fridricha, poněvadž už
ode dávna nemá o něm zprávy; s Ryhinerem že se vyrovná co možná nejdríve. O míru že
neví dosud nic jistého, zdali císař podepsal úmluvu, již jeho jménem bratr Matiáš učinil pod
jistými podmínkami. s delegáty stavův uherských. — Na Rosicích 25. července 1606. (Konc.
lat. VI—3881 f. 103, č. 40.)
1247. Jeronymu Bonacinovi posílá poukázku na 3233 zl. 20 kr., které mu má vypla-
titi (pro Žerotína) Calandrini; neví, proč doktor Stoppa nechtěl přijmouti směnku z Lyona. —
Na Rosicích 27. července 1606. (Konc. vlašský v knih. Blud. 3881 f. 103, č. 39.)
1248.
Pánu de Beaugy: projevuje svou radost nad zázračným zachráněním krále a královny Francie
z nebezpečí života při přepravě přes řeku Sekvanu. Pán ze Smiřic žádal pro svého syna za
doporučující listy ke dvoru; ale poněvadž Žerotín zná jenom vévodu z Bouillonu a pána le
Granda, myslí, že by tyto známosti málo prospěly u tolíka pánů. Zádá pina de Beaugy za
informaci. — Na Rosicích 29. července 1606.
(A monsicur de Beaugy.) Monsieur. Je ne me puis tenir de ne tesmoigner
par la présente une partie de la ioye que i'ay senti à entendre de la merveilleuse
délivrance envoyée proprement du ciel, ou pour parler en Chrestien, de la main de
Dieu au roy et à la reyne, tirés par sa bonté divine de l'extréme danger, auquel
ils se sont trouvés au passage de la riviere de Seine; car combien qu'au premier
abord et à la premiere apprehension d'une telle nouvelle ie fusse saisi d'un estonne-
ment si grand que plus il ne le pouvoit estre, néantmoins s'estant au mesme instant
reppresenté à l’imagination la soudaine et miraculeuse assistance de Dieu, par la-
quelle leurs majestés furent remises en sçauveté, l’allegresse qu’en survint, fust telle
qu’ell’engloutit tout l'effroy, dont j’avoy esté espris auparavant. Certes il faut bien
dire que le roy sóit bien avant aux graces de Dieu, puisqu'il le daigne de si fre-
quents et signalés indices de son soing et protection paternelle, ny ayant quasi
plus espèce de péril dont il ne l’ait delivré, ni genre de mort dont il ne l’ait
retiré, si que très bien se peult accommoder sur la personne de Sa Majesté la pro-
mission generale faicte de Dieu à son peuple, quand il dict: Si tu ira par eau, ie
seray avec toy, si tu passeras les fleuves, ils ne te noyeront point, quand tu che-
mineras par le feu, tu ne seras point bruslé, ct la flamme ne t'embrassera point.
Nous avons desià veu les armes, les cousteaulx, le feu, la poison, il ne nous restoit
36*
