1127

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Úvod vydavatelův.

Karcl starší z Žerotína slaven již za svého života jako udatný válečník, prozíravý státník, pokládán za předního znalce práv zemských, jako řečník s květnatou výmluvností vítín s pochvalou, v životé přísně mravný, při vykonávání úředních povinností vždy ve všem nestranný, poctivý, byl přední autoritou strany národní, vzdělával, zveleboval zbědovanou, ochuzenou zemi svou, byl dobrodincem všeho obyvatelstva bez rozdílu náboženství, štědrým příznivcem, podpo- rovatelem školství, vzdělání lidu, nazýván od některých andělem s nebe seslaným. Vedle takových vzácných vlastností vynikal náboženskou vroucností, hlubokou důvěrou v Boha, pod- řizoval se náboženské kázni; byl vyznavačem víry Kristovy nejen slovy, ale i skutky. „Za mého panování a věku chci s pomocí boží nad spravedlností a chudými lidmi ruku držeti a žádnému ubližovati nedopouštěti.“ Byl předním representantem, zastancem volnosti náboženské, byl ochrancem Jednoty bratrské, zvláště předního jejího člena Jana A. Komenského. Byl mece- nášem, učencem, spisovatelem. Klassickym vzděláním, rytířským duchem, milým chováním byl vzorem šlechtice tehdejší doby. Doma i za hranicemi slovutného jména pozival. Francouz Jan Durant jiz r. 1588 pí&e DiviSovi z Žerotína, „aby sobě vzal za vzor bratra svého Karla, po celé téměř Evropě slovutného,“ tehdy 24letćho. Bartoloměj Laprocky z Iľlohol v „Zrcadle markrabství Moravského“ r. 1593 vydaném píše na str. 95 při rodopisu Žerotínův: „De cujus (Caroli) excelso animo mnoho by psáti bylo a v tomto nynějším věku mezi mladšími pány rodu toho facile principem pokázati náleželo, přirovnávajíce jej srdcem též i vzrostem Poro Indorum regi, kterýž, jak o něm historie píše, jsa vzrostu malého, však Alexandra Velikého k bitvě pobídl, jehožto historie i z jiných mnohých ctností vychváliti nemohou. Na ten čas o tom pánu to se zanechati musí, poněvadž ante mortem nemo beatus. Týž pán Karel z Žerotína věk svůj mladý v svobodném umění pracuje strávil, mnohé krajiny projev, v jich jazycích velmi zběhlý jest. Ve věcech rytířských a potřebách válečných častokráte býval.“

Slova, svědectví taková nejsou prázdné panegyricum, nějaké vyhledávání pochvaly: v jeho činech jsou všechny vlastnosti ty zosobněny, a takovými ideami řídil se ve svém životě i když s jinými jednal, mluvil skrze psaní. Jako politik, učenec korespondoval s dynasty rakouskými, knížaty říše Německé, magnáty uherskými, náčelníky šlechtickými v zemích koruny České i jinde, dopisoval si skoro se všemi vynikajícími muži, s kterýmiž na cestách života svého se setkal, k nimž ho snahy, záměry politické, zvláště pak citi duch víry poutaly. Listy Zerotinovy