| [1] |
|
|---|
| [2] |
Karcl starší z Žerotína slaven již za svého života jako udatný válečník, prozíravý
|
|---|
| [3] |
státník, pokládán za předního znalce práv zemských, jako řečník s květnatou výmluvností vítín
|
|---|
| [4] |
s pochvalou, v životé přísně mravný, při vykonávání úředních povinností vždy ve všem nestranný,
|
|---|
| [5] |
poctivý, byl přední autoritou strany národní, vzdělával, zveleboval zbědovanou, ochuzenou zemi
|
|---|
| [6] |
svou, byl dobrodincem všeho obyvatelstva bez rozdílu náboženství, štědrým příznivcem, podpo-
|
|---|
| [7] |
rovatelem školství, vzdělání lidu, nazýván od některých andělem s nebe seslaným. Vedle
|
|---|
| [8] |
takových vzácných vlastností vynikal náboženskou vroucností, hlubokou důvěrou v Boha, pod-
|
|---|
| [9] |
řizoval se náboženské kázni; byl vyznavačem víry Kristovy nejen slovy, ale i skutky. „Za
|
|---|
| [10] |
mého panování a věku chci s pomocí boží nad spravedlností a chudými lidmi ruku držeti
|
|---|
| [11] |
a žádnému ubližovati nedopouštěti.“ Byl předním representantem, zastancem volnosti náboženské,
|
|---|
| [12] |
byl ochrancem Jednoty bratrské, zvláště předního jejího člena Jana A. Komenského. Byl mece-
|
|---|
| [13] |
nášem, učencem, spisovatelem. Klassickym vzděláním, rytířským duchem, milým chováním byl
|
|---|
| [14] |
vzorem šlechtice tehdejší doby. Doma i za hranicemi slovutného jména pozival. Francouz Jan
|
|---|
| [15] |
Durant jiz r. 1588 pí&e DiviSovi z Žerotína, „aby sobě vzal za vzor bratra svého Karla, po
|
|---|
| [16] |
celé téměř Evropě slovutného,“ tehdy 24letćho. Bartoloměj Laprocky z Iľlohol v „Zrcadle
|
|---|
| [17] |
markrabství Moravského“ r. 1593 vydaném píše na str. 95 při rodopisu Žerotínův: „De cujus
|
|---|
| [18] |
(Caroli) excelso animo mnoho by psáti bylo a v tomto nynějším věku mezi mladšími pány rodu
|
|---|
| [19] |
toho facile principem pokázati náleželo, přirovnávajíce jej srdcem též i vzrostem Poro Indorum
|
|---|
| [20] |
regi, kterýž, jak o něm historie píše, jsa vzrostu malého, však Alexandra Velikého k bitvě
|
|---|
| [21] |
pobídl, jehožto historie i z jiných mnohých ctností vychváliti nemohou. Na ten čas o tom pánu
|
|---|
| [22] |
to se zanechati musí, poněvadž ante mortem nemo beatus. Týž pán Karel z Žerotína věk
|
|---|
| [23] |
svůj mladý v svobodném umění pracuje strávil, mnohé krajiny projev, v jich jazycích velmi
|
|---|
| [24] |
zběhlý jest. Ve věcech rytířských a potřebách válečných častokráte býval.“
|
|---|
| [25] |
Slova, svědectví taková nejsou prázdné panegyricum, nějaké vyhledávání pochvaly: v jeho
|
|---|
| [26] |
činech jsou všechny vlastnosti ty zosobněny, a takovými ideami řídil se ve svém životě i když
|
|---|
| [27] |
s jinými jednal, mluvil skrze psaní. Jako politik, učenec korespondoval s dynasty rakouskými,
|
|---|
| [28] |
knížaty říše Německé, magnáty uherskými, náčelníky šlechtickými v zemích koruny České
|
|---|
| [29] |
i jinde, dopisoval si skoro se všemi vynikajícími muži, s kterýmiž na cestách života svého se
|
|---|
| [30] |
setkal, k nimž ho snahy, záměry politické, zvláště pak citi duch víry poutaly. Listy Zerotinovy
|
|---|
