Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
Stěhování. Dědický řád poddaných zkoumdn 1786. 127
Nachází se též tistěn, ač s výpustky z předu a na konci i s chybami, v Sammlung aller Verordnungen und
Gesetze von 1740—1780, als ein Hilfs- und Ergänzungsbuch zu dem Handbuche aller unter Joseph II. für die
k. k. Erblünder ergangenen Verordnungen und Gesetze, VI. Bd., Wien 1780, str. 310 č. 1262; jmenuje se tam
Mofdekret vom 20. Christmonats 1770. Nejv. rozhodnuti z toho dne o dédickém iádé poddanském pro Cechy
bylo napřed vydáno jenom úřadům, potom vyšlo jakožto dvorský dekret z 11. ledna 1771, a byvá citováno
s jedním i s druhým datem. Podle Grünberga, Bauernbefreiung II. str. 410 8 14., tento dédickj rád poddansky
(unterthánige Successionsordnung) byl rozšířen na Moravu i na Slezsko dvorským dekretem z 20. října 1783.
Roku 1786 vrchní úřad panství Bílinského obrátil se k.appellačnímu soudu do Prahy
o vysvětlení, platí-li dědický řád poddanský z roku 1770 éili 1771 také:po zrušení nevolnosti,
jež bylo vyhlášeno patentem z 1. listopadu 1781; o jaký dědický nápad tehdáž šlo a ku kte-
rému selskému statku na panství Bilinském, nedovídáme se. Appellaéní -soud ten dotaz po-
stoupi! guberniu k vyřízení; to pak rozhodlo dne 20. biezna 1786, ze dédicky rád poddansky
z roku 1770 zůstává v platnosti také po zrušení nevolnosti, vyjma jeho článek 3., jenž musí
se pokládati za zruseuy odstraněním nevolnosti. Gubernium toto své rozhodnutí poslalo hned
skrze krajský úřad Litoměřický vrchnímu úřadu Bílinskému, a předložilo je s přílohami také
kanceláři dvorské ve Vídni; ta potom 8. května 1186 schválila rozhodnutí guberniální, a gu-
bernium dne 26. května 1786 rozeslalo své již schválené rozhodnutí všem krajským úřadům
po Čechách ku poučení. Zde otiskuje se guberniślni doprovod čili mařízení z 26. května ku
krajským úřadům («e), i prvotní rozhodnutí gubernia g 20. března o dotaze Bílinském (b), tak
Jak oboje bylo vytisténo v Rothové shirce: Vollständiger Auszug aller für das Kgr. Böhmen
unter Josef II. ergangenen Gesetze, v díle II. vyšlém r. 1786, str. 475 č. 989:
(a) Mittelst höchsten Hofdekret vom 8. gegenwärtigen Monats ist jene dem Leutme-
ritzer Kreisamt unterm 20. Mirz d. J. ertheilte Weisung, ob beiaufgehobener Leibeigenschaft
die unterthinige Sukcessionspragmatik vom 11. Jänner 1771 bisher noch bestehe, begnehmiget
worden. Man theilet daher von dieser Weisung dem k. Kreisamt in der Absicht eine Abschrift
zu, um bei vorkommenden allenfälligen derlei Umständen zur Vorbeigung aller Irrungen, und
Vermeidung der erst ansuchenden Belehrung sich hiernach benehmen zu können. Verordnung
vom 26. Mai (1786).
(9) Die von dem firstl. Lobkowitzischen Billiner Oberamte hei dem allhiesigen k.
Appellazionsobergericht angesuchte, von dannen aber zur hierortigen Beurtheilung eines nach
seiner Art politischen Gegenstandes devolvirte Belehrung wird folgendermassen hiemit ertheilet,
und zwar: Dass, obwohl durch das Leibeigenschaft-Aufhebungspatent den Unterthanen die
ireie Macht mit ihren eigenthümlich eingekauften Gründen nach Belieben schalten und walten,
folglich sie auch versetzen, verkaufen und darüber testiren zu können, einberaumet worden,
dennoch immerhin unangefochten des obigen Patents die unterthänige Erbfolgspragmatik vom
11. Jänner 1771 bestehen müsse; denn da die Obrigkeiten vormóg anderweiten in Kontribu-
zionali ergangenen Reskripten fiir die Richtigkeit der Kontribuzion, und für die gute Bewirth-
schaftung der unterthünigen Gründe zu haften haben, so muss ihnen nothwendig auch die Wahl
desjenigen, aus mehreren in gleichem Grade hinterlassenen Erben noch immer frei bleiben,
den sie zur Wirthschaft am tauglichsten finden. Ist es der Fall, dass durch ein fórmliches Te.
stament, welches zwar noch immer sehr selten geschieht, von dem Erblasser ein Erbe vor an-
deren im gleichen Grade stehenden, als Wirth und Besitzer der Wirthschaft ausdrücklich be-
nennet wird, da kann die Obrigkeit gegenwärtig freilich wohl nur damals es nicht zugeben,
wenn er entweder zu jung, oder sonst zur Wirtbschaft nicht tauglich ist; und kann es ex
principio, dass sie für die Kontribuzion und für die gute Bewirthschaftung haften muss, und ex
