Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
448 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské :
Po přečtení těch vejminků byli tehdy přístojící tázáni, zdaž ten kontrakt ro-
botní na ten čas vyměřený přijímají a se k tomu vsemu zavazujou?
Načež se poddaní vesměs prohlásili; že v žádným spůsobu ty jim zdet ke
kontraktu předložené vejminky podstoupit nechtějí.
$ tím tento protokol se skončil. A poněvadž milostivá vrchnost v tom pádu,
když poddaní ty samý zdet vyměřený závazky nepodstoupějí, tu jí dle robotního
patentu od roku 1778 [sic] vysázenou robotu, tak jak patří, v nátuře žádá: pročež
se při tom samým shromáždění robota, jak na tv do posledního ledna zasezelý dny,
tak pro budoucí týden řídila.
Jenž se stalo dne a roku svrchu psaného.
Jan Nepomuk Studnička, dircktor. J. P. Fortier, obroční.
Anmerkung. Na ten zde předevzaný protokol se poddaní podepsati nechtějí.
Studnička, direktor. Jan Hartmann kancelářský,
J. P. Fortier, obroční. gua actuar.
Po vším tím jednání se eště milostivá vrchnost [sic] a toliko 7. punkt zá-
vazků vynechává; a v okolostojičnosti dříví vození se srozumívá, že se v dobrý,
a ne nemožný a necestě, takový voziti bude.
7; ohledu toho svolujou nyní poddaní vesměs na to jim přednešené, a zava-
zujou se to samé vykonávati. — Actum ut supra,
Joh. Nep. Studnička, direktor. Paul Massin.
+ T T Jan Kallenda. Jan Jelínek rychtár Bohounovsky.
Jiří Tůma. Karl Schlegschka [Ślejśka].
Paul Táborský. Paul Drahorád.
Jozef Nešpor rychtář Králický. Franz Papírník rychtář Nebovidský.
Opis mezi pisemnostmi Pececkymi v archivé zemském.
940.
1804, 23. dnora: Ceské gubernium dává skrze krajské úřady pobízeti ku pěstování
bourců morušových k výrobě hedbáví.
Bei der erschwerten Einfuhr der italienischen Seide in den gegenwärtigen Zeitum-
ständen, bei derselben äusserst hohem Preise, und bei der durch Erfahrung bestätigten Wahr-
heit, dass die italienische rohe Seide der böhmischen an Klarheit und Festigkeit des Fadens
weit nachstehe, endlich bei dem sehr grossen Verbrauche der Seidenwaren ist es sehr zu
wünschen, dass die Erzeugung des Stoffes inner Landes möglich befördert werde; und djeses
ist kein eitler Wunsch, da an den bisherigen langsamen Fortschritten der inlàndischen Seiden-
kultur keineswegs das Klima, welches blos erheischt, dass die Seidenwilrmereier linger in
Kälte erhalten werden, damit die Würmer nicht eher auskriechen, als bis die Maulbeerbiume
sich beblättert haben, sondern blos die Unerfahrenheit der Landesbewohner schuld ist. Um
