[1] |
448 D. XXII. Řády selské a instrukce hospodářské :
|
---|
[2] |
Po přečtení těch vejminků byli tehdy přístojící tázáni, zdaž ten kontrakt ro-
|
---|
[3] |
botní na ten čas vyměřený přijímají a se k tomu vsemu zavazujou?
|
---|
[4] |
Načež se poddaní vesměs prohlásili; že v žádným spůsobu ty jim zdet ke
|
---|
[5] |
kontraktu předložené vejminky podstoupit nechtějí.
|
---|
[6] |
$ tím tento protokol se skončil. A poněvadž milostivá vrchnost v tom pádu,
|
---|
[7] |
když poddaní ty samý zdet vyměřený závazky nepodstoupějí, tu jí dle robotního
|
---|
[8] |
patentu od roku 1778 [sic] vysázenou robotu, tak jak patří, v nátuře žádá: pročež
|
---|
[9] |
se při tom samým shromáždění robota, jak na tv do posledního ledna zasezelý dny,
|
---|
[10] |
tak pro budoucí týden řídila.
|
---|
[11] |
Jenž se stalo dne a roku svrchu psaného.
|
---|
[12] |
Jan Nepomuk Studnička, dircktor. J. P. Fortier, obroční.
|
---|
[13] |
Anmerkung. Na ten zde předevzaný protokol se poddaní podepsati nechtějí.
|
---|
[14] |
Studnička, direktor. Jan Hartmann kancelářský,
|
---|
[15] |
J. P. Fortier, obroční. gua actuar.
|
---|
[16] |
Po vším tím jednání se eště milostivá vrchnost [sic] a toliko 7. punkt zá-
|
---|
[17] |
vazků vynechává; a v okolostojičnosti dříví vození se srozumívá, že se v dobrý,
|
---|
[18] |
a ne nemožný a necestě, takový voziti bude.
|
---|
[19] |
7; ohledu toho svolujou nyní poddaní vesměs na to jim přednešené, a zava-
|
---|
[20] |
zujou se to samé vykonávati. — Actum ut supra,
|
---|
[21] |
Joh. Nep. Studnička, direktor. Paul Massin.
|
---|
[22] |
+ T T Jan Kallenda. Jan Jelínek rychtár Bohounovsky.
|
---|
[23] |
Jiří Tůma. Karl Schlegschka [Ślejśka].
|
---|
[24] |
Paul Táborský. Paul Drahorád.
|
---|
[25] |
Jozef Nešpor rychtář Králický. Franz Papírník rychtář Nebovidský.
|
---|
[26] |
Opis mezi pisemnostmi Pececkymi v archivé zemském.
|
---|
[27] |
|
---|
[28] |
1804, 23. dnora: Ceské gubernium dává skrze krajské úřady pobízeti ku pěstování
|
---|
[29] |
bourců morušových k výrobě hedbáví.
|
---|
[30] |
Bei der erschwerten Einfuhr der italienischen Seide in den gegenwärtigen Zeitum-
|
---|
[31] |
ständen, bei derselben äusserst hohem Preise, und bei der durch Erfahrung bestätigten Wahr-
|
---|
[32] |
heit, dass die italienische rohe Seide der böhmischen an Klarheit und Festigkeit des Fadens
|
---|
[33] |
weit nachstehe, endlich bei dem sehr grossen Verbrauche der Seidenwaren ist es sehr zu
|
---|
[34] |
wünschen, dass die Erzeugung des Stoffes inner Landes möglich befördert werde; und djeses
|
---|
[35] |
ist kein eitler Wunsch, da an den bisherigen langsamen Fortschritten der inlàndischen Seiden-
|
---|
[36] |
kultur keineswegs das Klima, welches blos erheischt, dass die Seidenwilrmereier linger in
|
---|
[37] |
Kälte erhalten werden, damit die Würmer nicht eher auskriechen, als bis die Maulbeerbiume
|
---|
[38] |
sich beblättert haben, sondern blos die Unerfahrenheit der Landesbewohner schuld ist. Um
|
---|