Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
170 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
lézéti, tu sem služébníky své k VMti vypravil, žádost toho majíc, abyste ke mně
byli ráčili na Pardubice dojeti; a bych byl jistotně věděl, že v Hradci býti ráčíte
neb v Praze aneb v Bydžově, nikterak bych toho nepominul, abych osobou svou
VMti navštíviti neměl. Ale o příjezdu VMti nic sem jistého nevěděl, neb i ten den,
když ste do Hradce přijeti ráčili; někteří dobří lidé z Hradce jedouc u mně byli,
pravili mi, že o příjezdu VMti nic slyšeti není; než služebníci moji potkali se z slu-
žebníkem VMti, kterého ste ráčili poslati od sebe, od toho sou správu měli, že
v Hradci nocleh míti ráčíte. I v tom psaní, které sem VMti učinil, toho sem do-
ložil, že VMti prosím, abyste mi ráčili oznámiti, kdy ráčíte z Krakova vyjeti a kudy
cesta VMti bude, a mé shledání aby s VMtí býti mohlo, že bych tomu nejraději
byl, aby bylo při přítomnosti knížete Fridricha Lehnickýho JMti. Jakož pak slu-
žebníkóm svejm, kteréž sem k VMti do Hradce poslal, za též sem poručil prositi
a žádati, i ještě VMti to připomínám tímto psaním a prosím, že tak učiniti ráčíte
a mne v své milostivé paměti míti a o tom mi v čas oznámiti, aby mé shledání
s VMtí býti mohlo.
Jáť zejtra, bude-li vůle pána Boha všemohúcího, na sněm obecní do Prahy
pojedu, kdež jest ta naděje, že král JMt pán náš milostivý na tom sněmu býti
ráčí. Pán Bůh rač dáti, aby se na něm všecko dobře ujednalo, předkem, což by bylo
ke cti a k chvále pána Boha všemohúcího a potom taky k dobrýmu všeho křesťanstva,
poněvadž jest znáti hněv pána Boha našeho, že pro hříchy naše nás trestati ráčí
morem, hladem, nepřítelem i jinejmi rozličnými ranami jako onoho faraona; avšak
kdybychom se k jeho svaté milosti obrátili z upřímného srdce, jak jest mocen ta
všecka nebezpečenství a zlé věci na nás uvésti, tak jest je mocen zase od nás odjíti ;
paklit se k němu neobrátíme a v své zatvrdilosti předse staneme jako onen faraon,
blízké jest, aby na nás takové zahynutí nepřišlo jako na něho, a ještě těžší zde
časné a na onom světě věčné. Světlo své ráčil jest vystaviti, aby vsem kiestanóm
svítilo a zakryto nebylo, totiž svaté evangelium, kteréž předešlých časův zakryté
a zakopané bylo papežskými a lidskými ustanoveními, že to světlo mohou všickni
znáti a od temnosti je rozděliti: ale račtež zase na to pohleděti, mnoho-li jest toho
pravého poznání! Aby to světlo z srdce svého znali a srdce aby tím světlem za-
pálena byla, toho jest málo znáti, a zvláště při povajšených lidech ; než všecka nešle-
chetnost, rozpustilost, hříchové a to všecko, co jest proti vůli pána Boha našeho,
to se při nich seznává; a tak se na nich můž ono písmo vyplniti, kterýž Kristus
Pán spasitel náš pověděti ráčil: Tento lid ústy mne ctí, ale srdce jich daleko jest
ode mne. Tak také v ústech máme svaté evangelium, a v srdci našem všecku nešle-
chetnost a hříchy.
Milostivé knízé! Ponévadz VMt na tom veselí při králi Polském JMti, pánu
mém milostivém, býti ráčíte, bezpochyby že rozmluvení s JKMtí míti ráčíte o tyto
