Facsimile Lines

1094

Page

[1]	170 A. XXXII. Dopisy pánův Jana a Vojtěcha z Pernšteina
[2]	lézéti, tu sem služébníky své k VMti vypravil, žádost toho majíc, abyste ke mně
[3]	byli ráčili na Pardubice dojeti; a bych byl jistotně věděl, že v Hradci býti ráčíte
[4]	neb v Praze aneb v Bydžově, nikterak bych toho nepominul, abych osobou svou
[5]	VMti navštíviti neměl. Ale o příjezdu VMti nic sem jistého nevěděl, neb i ten den,
[6]	když ste do Hradce přijeti ráčili; někteří dobří lidé z Hradce jedouc u mně byli,
[7]	pravili mi, že o příjezdu VMti nic slyšeti není; než služebníci moji potkali se z slu-
[8]	žebníkem VMti, kterého ste ráčili poslati od sebe, od toho sou správu měli, že
[9]	v Hradci nocleh míti ráčíte. I v tom psaní, které sem VMti učinil, toho sem do-
[10]	ložil, že VMti prosím, abyste mi ráčili oznámiti, kdy ráčíte z Krakova vyjeti a kudy
[11]	cesta VMti bude, a mé shledání aby s VMtí býti mohlo, že bych tomu nejraději
[12]	byl, aby bylo při přítomnosti knížete Fridricha Lehnickýho JMti. Jakož pak slu-
[13]	žebníkóm svejm, kteréž sem k VMti do Hradce poslal, za též sem poručil prositi
[14]	a žádati, i ještě VMti to připomínám tímto psaním a prosím, že tak učiniti ráčíte
[15]	a mne v své milostivé paměti míti a o tom mi v čas oznámiti, aby mé shledání
[16]	s VMtí býti mohlo.
[17]	Jáť zejtra, bude-li vůle pána Boha všemohúcího, na sněm obecní do Prahy
[18]	pojedu, kdež jest ta naděje, že král JMt pán náš milostivý na tom sněmu býti
[19]	ráčí. Pán Bůh rač dáti, aby se na něm všecko dobře ujednalo, předkem, což by bylo
[20]	ke cti a k chvále pána Boha všemohúcího a potom taky k dobrýmu všeho křesťanstva,
[21]	poněvadž jest znáti hněv pána Boha našeho, že pro hříchy naše nás trestati ráčí
[22]	morem, hladem, nepřítelem i jinejmi rozličnými ranami jako onoho faraona; avšak
[23]	kdybychom se k jeho svaté milosti obrátili z upřímného srdce, jak jest mocen ta
[24]	všecka nebezpečenství a zlé věci na nás uvésti, tak jest je mocen zase od nás odjíti ;
[25]	paklit se k němu neobrátíme a v své zatvrdilosti předse staneme jako onen faraon,
[26]	blízké jest, aby na nás takové zahynutí nepřišlo jako na něho, a ještě těžší zde
[27]	časné a na onom světě věčné. Světlo své ráčil jest vystaviti, aby vsem kiestanóm
[28]	svítilo a zakryto nebylo, totiž svaté evangelium, kteréž předešlých časův zakryté
[29]	a zakopané bylo papežskými a lidskými ustanoveními, že to světlo mohou všickni
[30]	znáti a od temnosti je rozděliti: ale račtež zase na to pohleděti, mnoho-li jest toho
[31]	pravého poznání! Aby to světlo z srdce svého znali a srdce aby tím světlem za-
[32]	pálena byla, toho jest málo znáti, a zvláště při povajšených lidech ; než všecka nešle-
[33]	chetnost, rozpustilost, hříchové a to všecko, co jest proti vůli pána Boha našeho,
[34]	to se při nich seznává; a tak se na nich můž ono písmo vyplniti, kterýž Kristus
[35]	Pán spasitel náš pověděti ráčil: Tento lid ústy mne ctí, ale srdce jich daleko jest
[36]	ode mne. Tak také v ústech máme svaté evangelium, a v srdci našem všecku nešle-
[37]	chetnost a hříchy.
[38]	Milostivé knízé! Ponévadz VMt na tom veselí při králi Polském JMti, pánu
[39]	mém milostivém, býti ráčíte, bezpochyby že rozmluvení s JKMtí míti ráčíte o tyto

Text view • Facsimile