Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
218
Co se učení dotýče, že ačby rozdíl nějaký v učení na-
šem a jejich nalezen býti mohl, ten že nejvíce se vidí při ar-
tikuli o ospravedlnění při svátostech, o nichž oni vysoce mluví,
o kázni neplně, a zlého životem kněžstva i lidu vymlouvání
a rozpasování, a smíšení se s moci světa, i ji mista od nich
dávání v zprávě církve a v jmění zboží proti artikuli starých
Cechů, že kněží nemají světsky panovati.
A protož co se confessí Augustanské dotýče, bude-li nám
podána, soudili sme, poněvadž artikule mnohé křesťanské či-
stého evangelium v sobě má, a otcové naši s Luterem se po-
snesli v Witemberce a v Prusích po druhé, a nyní páni v sup-
plikací jí svědectví vysoké dali atd., abychom my také ji ne-
zamitali, ani pobihali, ani ovsem nafikali a tupili, jakoż i
v Prusích přirčeno, že proti ní kázati nebudou. Ale při tom
abychom vždy se volali k naší, již dvěma císařům a třetímu
králi Polskému podané, od Lutera a Witemberských prvé při-
jaté, a při ní zachování býti žádali, zvláště strany těch kusů,
při nichž jsou sami vůdce evangelíků první svou nedošlost
seznávali a opravy žádali, totiž strany řádu a kázně. Rád se
míní jednota lidu a zprávců, zřízení služebníků, a plné poslu-
šenství a jednomyslnost; kázeň trestání skutečné bludných smy-
slů i životů při kněžích i lidu.
Za tím odpověď usouzena urozenému pánu panu Jindři-
chovi Kurcpachovi atd. a na Ronově, kterýž na Bratří starší
podal, nebylo-liby to dobré, aby své žáky na svěcení do Wi-
temberka odsilali (ačkoli on nepochybuje o kněžství bratrském),
proto aby opatření sami lepší a k lidu přístup volnější míti mohli.
Tu nejprv rozjímáno o kněžství naše, jak někteří nás do
konce odsuzují; jiní ač propůjčují, ale z oddělení tuze viní
a z strannosti i z sektářství i s lidem naším. A však my
v tom se ustavovati a styrzovati máme, kněžství Kristova zří-
zeně jsme došli řádem Kristovým i služebným lidským.
Druhé. A k tomu se strojiti, abychom bude-li nám řádné
slyšení dáno, jakož z učení tak i z kněžství počet řádný vydali.
Třetí. Jinam také na řízení a svěcení neodsílati; neb by
to bylo činiti na potupu jmena a pravdy Kristovy mezi námi,
na odsouzení předků a otců našich, jakoby kněžství neměli,
na roztrhání a jiným v moc podmanění Jednoty.
A protož pánu bez rozkládání těch věcí odpověď prostá
dána býti má, jako: nejprv poděkování z lásky a přízně, a
že starší o to pečují hotovi jsouce, aby jakož z učení tak i
z kněžství počet vydali a přijati v obojím byli. A tak dálšímu
času to poroučejí, jaké jim Pán Bůh příčiny dá, tak hotovi
jsouce Jednoty a lásky se všemi pravými evangelíky následo-
vati a s nimi o to srozuméni miti.
