Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
181
před svým přijetím přinese. Nesluší pak žalob lehce přijímati
na zprávce předešlé ; ano, by i co nehodného našel, povinen
ho ochrániti a výmluvna učiniti, jakž nejohradněji může.
Item. Co se poručenství rolí, luk, zahrad k domům bra-
trským na živnost tu zprávci dotýče, na to my starší sahati
nemáme, ale zanechávati toho soudcům k opatrování a zříze-
ným hospodářům od zboru. Jakož zase, co se nám starším
expresse a obzvláštně poroučí, v to oni nám sahati nemají,
abychom toho neměli jak rozumíme uživati, třebas i odprodati.
Leta Páně 1557.
V pondělí po neděli Jubilate Bratří starší shromáždivše
se z Cech, i z Moravy do Přerova o těchto artikulích práci
společnou vedli:
Předně. Počet přijat z spisů, kteříž k přečtení starším roz-
dílně dáni byli v předešlém shromáždění, a soud o nich do
rady od některých psaný položen. A tu sme se napomenuli
k pilnému čtení i užívání všech spisů Jednoty.
Za tím. Agendy neb canonové k posluhování dvě, delší
a kratší, z jiných sebrané čteny, přijaty a k tištění usouzeny,
aby potom všechněm kněžím Jednoty k jednomyslnému uží-
vání vydány byly.
Item. Za potřebné nalezeno a konečně na tom zůstáno,
aby počet rady přidáním osob doplněn byl, a tím déle odklá-
dáno nebylo, a z počtu plného rady aby k biskupům prvním
jiní dva přidání byli; neb toho obojího místa náramná potřeba
jest, práce nemírné, a jim dosti činiti nemožné.
Item. Napomenuti pfepotfebné a otcovské od biskupa B.
Jana Cerného učiněno, abychom my starší sami od sebe kazů
napravovati počínali ku příkladu dobrému jiným obecným
kněžím a pomocníkům, a k vyprázdnění pohoršení a ourazů,
kteréž sobě na nás zbírají, a to i v příkladu i v skutku při
těchto věcech:
Jedno. Abychom o sobě dobré smýšlení majíce všech
domnění, podhlidavosti, zlých zpráv o sobě, a o pověstí přijí-
mání, jim pověřování atd. pilně pod svědomím se varovali;
ano při mladších kněžích a pomocnících ty věci skutečným
trestáním stavovali.
Druhé. Načem kdy spolu v radě zůstáváme, sebe se vtom
neodéítali, ovéem nevinili, ale k tomu skutečně abychom stáli,
tím soudů Božích nezlehčovali, a sami v podstatě (čehož tato
společnost naše velice potřebuje) státi mohli.
