Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
248
v neodvedení staršímu obdarování na duom i zbor Hranický,
role a luky; item kšaftu svého, inventáře věcí obecných zboru
i domu, i knihy o pekle, o čemž mu dostatečně od staršího
bylo poručeno.
3. Ze vše o své újmě, neradě se kdež náleží, ano bez i
proti radě dělá, zbor v Olšovci i stavěl bez rady. V učení,
v řádích Jednoty nesrovnává se s jinými při křtění, při svát-
cích, pašijí čtení: když čtena býti má, sám přijímání mívá.
4. Na ty, o nichž se domnívá, že by starším o jeho ne-
zpuosobích něco oznámili, se zlobí, naříká, i obvláště i zjevně
v zboru nad nimi se vymstívá.
5. Duom od ¢&lovéka nějakého o své ujmě s panskou
mocí i vězením doháněje, když mu na prodaj nebyl, koupil a
mnoho tím takovým kupováním pohoršení nadělal.
6. Jakýsi neobyčejný list sobě a svědecství od zboru
jednal a zjednal, a to zpravil, aby k tomu listu pečeť na
rathouzi pfitisknuta byla. O jiných jeho hříších viz jinde etc.
Zprávu pokojnou a upřímnou dáti maje, zlostně a nevážně se
ku vší radě ukázal, hříchy některé maje sobě ukázané některých
zapíral, jiné zlehčoval, lZemi, klevetami, calumniemi nazyval,
jiných smíchem odbyval, tak Ze váechném i téZké i žalostné
bylo to jeho se zpravování a slepota nad hříchy i nestydatost
v odpírání zjevné pravdy. Po takové jeho nezprávě dáno mu
vystoupiti a rozjímáno, co sním činiti. Ukázáno, aby mu ještě
k známosti hříchů slouženo bylo, a bude-li předce tak neustupný
nalezen, aby již beze všeho se na něj a jeho zlost ohlédání
z rady byl vysazen; poněvadž sobě toho již dávno a nejednou
zasloužil, leč by se nějak zvláště byl pokazil. Po takovém
úsudku zavolán a otázka mu učiněna, ještě-li tak slepý jest
nad hříchy a u sebe spravedlivý. Tu počal trochu pokojnáji
se míti a v něčem se vinna dávati. Naposledy když mu vše
v ústa i v oči vecpáno bylo, že již neměl čím se a nemohl
brániti, teprva se v prosbu dal slibuje, že již skutečně napra-
vovati vady sobě okázané chce, aby nad ním jako nad nedo-
statečným litost byla pokorně žádaje. K takové jeho tužebné
prosbě, ještě kázeň, kteráž na nespravedlivé dojíti měla a již
byla po hotově, jest poodložena s velikým však osvědčením, i
jiným napomenutím, aby aspoň již v věku svém scházejícím
jináče než prvé napravoval, dověrnější i poslušnější k Jednotě
a řádu jejímu byl, nebyl sám svůj, ale s jinými vše dělal, a
tak šťastně v dodré dopracovati hleděl. Slíbil, že se tak ve
všem zachovati chce, z trestání poděkoval, a za pomoc žádal.
Při tom syna svého Václava před Bratřími postavil a jej za
vlastního jim a Jednotě dal. Syn také že rád poslouchati
chce, a s jinými v poslušenství jako syn Jednoty zuostávati
