EN | ES |

Facsimile Lines

1081


< Page >

[1]
248

[2]
v neodvedení staršímu obdarování na duom i zbor Hranický,
[3]
role a luky; item kšaftu svého, inventáře věcí obecných zboru
[4]
i domu, i knihy o pekle, o čemž mu dostatečně od staršího
[5]
bylo poručeno.

[6]
3. Ze vše o své újmě, neradě se kdež náleží, ano bez i
[7]
proti radě dělá, zbor v Olšovci i stavěl bez rady. V učení,
[8]
v řádích Jednoty nesrovnává se s jinými při křtění, při svát-
[9]
cích, pašijí čtení: když čtena býti , sám přijímání mívá.

[10]
4. Na ty, o nichž se domnívá, že by starším o jeho ne-
[11]
zpuosobích něco oznámili, se zlobí, naříká, i obvláště i zjevně
[12]
v zboru nad nimi se vymstívá.

[13]
5. Duom od ¢&lovéka nějakého o své ujmě s panskou
[14]
mocí i vězením doháněje, když mu na prodaj nebyl, koupil a
[15]
mnoho tím takovým kupováním pohoršení nadělal.

[16]
6. Jakýsi neobyčejný list sobě a svědecství od zboru
[17]
jednal a zjednal, a to zpravil, aby k tomu listu pečeť na
[18]
rathouzi pfitisknuta byla. O jiných jeho hříších viz jinde etc.
[19]
Zprávu pokojnou a upřímnou dáti maje, zlostně a nevážně se
[20]
ku vší radě ukázal, hříchy některé maje sobě ukázané některých
[21]
zapíral, jiné zlehčoval, lZemi, klevetami, calumniemi nazyval,
[22]
jiných smíchem odbyval, tak Ze váechném i téZké i žalostné
[23]
bylo to jeho se zpravování a slepota nad hříchy i nestydatost
[24]
v odpírání zjevné pravdy. Po takové jeho nezprávě dáno mu
[25]
vystoupiti a rozjímáno, co sním činiti. Ukázáno, aby mu ještě
[26]
k známosti hříchů slouženo bylo, a bude-li předce tak neustupný
[27]
nalezen, aby již beze všeho se na něj a jeho zlost ohlédání
[28]
z rady byl vysazen; poněvadž sobě toho již dávno a nejednou
[29]
zasloužil, leč by se nějak zvláště byl pokazil. Po takovém
[30]
úsudku zavolán a otázka mu učiněna, ještě-li tak slepý jest
[31]
nad hříchy a u sebe spravedlivý. Tu počal trochu pokojnáji
[32]
se míti a v něčem se vinna dávati. Naposledy když mu vše
[33]
v ústa i v oči vecpáno bylo, že již neměl čím se a nemohl
[34]
brániti, teprva se v prosbu dal slibuje, že již skutečně napra-
[35]
vovati vady sobě okázané chce, aby nad ním jako nad nedo-
[36]
statečným litost byla pokorně žádaje. K takové jeho tužebné
[37]
prosbě, ještě kázeň, kteráž na nespravedlivé dojíti měla a již
[38]
byla po hotově, jest poodložena s velikým však osvědčením, i
[39]
jiným napomenutím, aby aspoň již v věku svém scházejícím
[40]
jináče než prvé napravoval, dověrnější i poslušnější k Jednotě
[41]
a řádu jejímu byl, nebyl sám svůj, ale s jinými vše dělal, a
[42]
tak šťastně v dodré dopracovati hleděl. Slíbil, že se tak ve
[43]
všem zachovati chce, z trestání poděkoval, a za pomoc žádal.
[44]
Při tom syna svého Václava před Bratřími postavil a jej za
[45]
vlastního jim a Jednotě dal. Syn také že rád poslouchati
[46]
chce, a s jinými v poslušenství jako syn Jednoty zuostávati


Text viewFacsimile