Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.
16
zz allez vinde daz mir wart von im gesaget, só sol 12 bliben
unverdaget, von mar zu rime unverholn 150. —
Shledali jsme tedy několik věcí, ve kterých všechny tři
básně, anebo jedna nebo druhá z nich, souhlasí s M, ale větší
přece byl počet těch, ve kterých M se lišilo ode všech ostat-
ních; celkem tedy nové prozkoumání přineslo nové doklady
dřívějšího tvrzení mého.
Jestliže se přece nevyslovuji s takovou určitostí jako dříve,
jest toho důvod ten: při básních, podepsaných plným jménem
básníkovým, které jazykem, dobou, zemí, ve které povstaly,
se hlásí tak blízko k sobě, formální rozdíly teprve po dlouhém
uvážení všech možností ostatních mohou oprávniti ke krajní
domněnce dvou stejnojmenných a současných básníků.
A myslím, že jsem jednu možnosť neuvážil tehdá tak
důkladně, jak by toho byla zasluhovala, možnosť totiž, že by
M bylo dilem mladistvým, kdežto K, T a S byly by mnohem
pozdější a stály by pod mocným vlivem Gotfrida ze Strass-
burku, jehož básník mezi tím poznal a studoval tak důkladně,
že celý svůj dosavadní sloh změnil a básnil způsobem od dří-
vějšího naprosto se lišícím.
Ani tato domněnka nezbaví nás všech obtíží ; jak si máme
vysvětliti, že K, je-li mnohem pozdější než M, přece je mno-
hem prostější, neobratnější, že poznáváme sice básníka T v ní
dle zevnějších podob, ale nikterak dle umění jeho? Museli
bychom věřiti, že při překládání z latiny při náboženské látce
netroufal si psáti tak volně, jak by byl mohl, že se drżej
úzkostlivě předlohy své a nechtěl ji okrášliti vyšperkovaným
slohem svým. —
existence dvou stejnojmenných a současných básníků není
ničím doložena, jest aspoň méně odvážné -— pak jest nám
Heinrich zajímavým příkladem, jak mocně může působiti vliv
velkého vzoru na básníka. Dvě díla, při kterých by nikomu
nenapadlo, že by mohla souviseti jinak, než že jsou v téže
zemi týmž nářečím psána, jsou spojena dosvědčeným jmenem
básníkovým a ukazují, jedno, M, na dobu před poznáním
Gottfrida (ve veliké řadě reků, které uvádí v prvních verších
schází Tristan), a druhé na dobu po poznání jeho.
