1005

This is where the footnotes go.

View options

Show: Formatting <lb> Images - Tags: Lemma

Javascript seems to be turned off, or there was a communication error. Turn on Javascript for more display options.

Kalvinistka bere v ochranu Clauda, poukazujíc, že žil v době méně pokročilé a osvícené. Dostává se jí však vysvětlení, dle něhož byl mezi Claudem a Husem právě takový poměr, jako mezi pro- testantským martyrologiem a norimberským vydáním Husa. Na dů- kaz pravdivosti svých vývodů klade vedle sebe dva Claudovy spisy, zabývající se Husem. V prvním, vyšlém r. 1665, praví, kterak Hus „uvedl v život nauku Jana Viklefa, směřující proti transsubstanciaci a skutečné přítomnosti Kristově ve svátosti“, kdežto v knize vyšlé roku 1673 úzkostlivě se vyhýbá Husovi i kališníkům, stavě místo nich hned Tábority, „kteří byli nejkrutějšími a nejinfamnějšími ze všech lidí“. Proč tak učinil Claude, to vysvětluje autor spisem pastora Laroqua. Ten dokázal ve své ,L'histoire de l'Eucharistie* pravovérnost Husa i jeho stoupencü, pokud se tykala nauky o svá- tosti oltářní. Toto odhalení Laroguovo Claude úplně ignoroval ve své obraně reformace, a co horšího, zanevřel naň tak, že zasadil se o to, aby byl zbaven svého místa v Charantonu!

Způsob, jímž dokazuje víru v transsubstanciaci i u samých Tá- borů, jest opravdu kuriosním. Uvádí vyňatek ze Žižkova vojenského řádu, v němž se předpisuje, aby před bitvou padlo vojsko na tvář, a aby prosilo za vítězství. Jak jsem se již úvodem zmínil, dodal autorovi text řádu Žižkova Balbín.

Pak láme autor kopí o dvě jiné věci. První jest labut, přišlá za sto let po huse, druhou dlužno rozuměti otázku Husova glejtu. Onu prohlašuje za chytrý výmysl Luterův, jenž si jím chtěl získati stranu kališnou, ohledně glejtu pak se staví rozhodně na stranu Zikmun- dovu. Praví, že byl sice vystaven pro obojí cestu, tam i zpět, ale zcela nezávisle na rozhodnutí, jež koncil o Husovi učiní. Kromě toho ukazuje na Husa samotného, jenž nikdy na žádné porušení průvodního listu sobě daného si nestěžoval. Co Mistr o sporném dokumentě napsal, bylo to, že přišel do Kostnice — bez něho. Autor při tom poukazuje na datum listu: 18. října, zatím co Hus byl již 15. října z Prahy pryč, tvrdě, že jej Mistr obdržel až teprve čtrnáctého dne po svém uvěznění.

Rozmluva se končí citováním spisů Husových, pokud stály na půdě katolické, což spisovatel činil v naději, že paní mu dá úplně za pravdu.

131