[1] |
|
---|
[2] |
v Jar. hrdlo, ňadra rozhalena jmiese
|
---|
[3] |
a Lud. ten 2mie&e dcelY jedinü.
|
---|
[4] |
Ze takové čtení není povaze jazyka na odpor.
|
---|
[5] |
dokazují nářečí česká, kde totéž i v prose se spojkou
|
---|
[6] |
i se děje (a i — aj), a dokazuje u větší ještě mite
|
---|
[7] |
maloruština (na př. minula j sima, voni j pisli a p.:
|
---|
[8] |
srov. tóż 12slab. verś chorv.: Da smo ga i vidili, nebi
|
---|
[9] |
ga poznali, Kurelac 61); ale povšimnutí zasluhuje, že
|
---|
[10] |
text B na těchto místech často spojení asyndetické po-
|
---|
[11] |
dává a tím míře veršové hoví, na pr. 892 panny panie.
|
---|
[12] |
983 lúky sady atd. — Zřídka naskýtá se potřeba čísti
|
---|
[13] |
psané w jako ©: vždy v větší 1018, vždy v věrnej 955.
|
---|
[14] |
Při jiných samohláskách naskýtá se potřeba buď
|
---|
[15] |
odsutí buď sražení dvou do slabiky jedné (synizesis) na
|
---|
[16] |
|
---|
[17] |
288 to upHemo vede k spasení
|
---|
[18] |
& podobné v svého umučení 315, a úzké 486, a úzkém,
|
---|
[19] |
506, po obědě, 514. že užitečno (neb Ž užitečno) 61%.
|
---|
[20] |
neutrati (n. n’utrati) 1547. Že jazyk český tomuto
|
---|
[21] |
způsobu méně přeje; než na př. německý a italianský.
|
---|
[22] |
jest patrno; ale že by mu byl docela nepřízniv. nelze
|
---|
[23] |
tvrditi. Všeobecně vyslovujeme doufati tremi slabikami
|
---|
[24] |
a ne čtyřmi, jak by dle původu slova býti mělo (— do-
|
---|
[25] |
u-pvati); Komenský béře ve verších i naučí za dvě
|
---|
[26] |
slabiky (na př. v hexam.: Tvá věcí divných dovodit tě
|
---|
[27] |
naučí pravice silná); a v nár. písních chorvatských
|
---|
[28] |
a srbských, které šetřením míry verSové se vyzname-
|
---|
[29] |
návají, čtou se také obdoby tohoto srážení a odsouvání,
|
---|
[30] |
a zvoni prenujno na uho dozvanjaju (Kurelac 153.
|
---|
[31] |
a podobne 6, 7, 27 a j.), slug’ uzese konja Lastovicu
|
---|
[32] |
(m. sługa, Vuk II. 1845, 54, a podobné 53, 55, 58 a j.).
|
---|