[1] |
|
---|
[2] |
Vypravování příběhu toho zachovalo se nám i pro-
|
---|
[3] |
sou v českých passionalech, ku př. v nejstarším
|
---|
[4] |
musejnim passionale (3. F. 16) na str. 437 — 449.
|
---|
[5] |
Pramenem všech vypravování středověkých o na-
|
---|
[6] |
nebevzetí panny Marie je apokryfická kniha „Trans-
|
---|
[7] |
itus beatae Mariae", pfipisována jednémi sv. Janu
|
---|
[8] |
apoštolu, druhými opět Melitovi, biskupu Sard-
|
---|
[9] |
skému, jenž žil v II. století po Kristu ; avšak po-
|
---|
[10] |
chází' nejspíše teprva z konce IV. století a byla
|
---|
[11] |
již na prvém církevním sboru v Římě 494 r. pa-
|
---|
[12] |
peżem Gelasiem I. za apokryť prohlášena a zapo-
|
---|
[13] |
vězena. Jest známa v různých zpracováních v řecké,
|
---|
[14] |
latinské a arabské řeči. Původní latinský text bez
|
---|
[15] |
pozdějších interpolací a dodatků vydal 1966 v Lipsku
|
---|
[16] |
K. Tischendorf ve spise „Apocalypses apocryphae
|
---|
[17] |
Mosis, Esdrae, Pauli, Iohannis, item Mariae dor-
|
---|
[18] |
mitio, additis evangeliorum et actuum apocrypho-
|
---|
[19] |
rum supplementis* na str. 124—136. Tento text
|
---|
[20] |
otiskli jsme v dodatcích našeho vydání na str.
|
---|
[21] |
249—35T, doplnivse ho v závorkách, kde se toho
|
---|
[22] |
potřeba ukázala, ze staršího vydání „S. Melitonis
|
---|
[23] |
episcopi Sardensis de transitu virginis Mariae
|
---|
[24] |
liber" (Maxima bibliotheca veterum patrum et alio-
|
---|
[25] |
rum scriptorum ecclesiasticorum, Lugduni 1677,
|
---|
[26] |
tomi II. pars 2. pag. 212—210.). I v staré némecké
|
---|
[27] |
literatufe byla látka tato velice oblíbena. Skládání
|
---|
[28] |
české jest v našem rukopise již značně porušeno a
|
---|
[29] |
sice nedbalým písařem, jenž nejen smysl než i me-
|
---|
[30] |
trum velice pokazil, vymítaje a slučuje slabiky
|
---|
[31] |
jednotlivé aneb doplňuje svými málo kde podaře-
|
---|