| [1] |
|
|---|
| [2] |
tyto hymny napsány jsou až po druhé polovici století
|
|---|
| [3] |
XIV., jde z toho, že mezi nimi nalézá se hymnus: „Pange
|
|---|
| [4] |
lingua gloriosae lanceae praeconium“ a jest tu o něm po-
|
|---|
| [5] |
znamenáno: ,Cantatur de lancea Domini, quae est novum
|
|---|
| [6] |
festum institutum Feria VI. post conductum Paschae;
|
|---|
| [7] |
et istud festum statuit Carulus imperator ad honorem
|
|---|
| [8] |
Dei et sanctorum armorum" (1354).?) Pozorování toto
|
|---|
| [9] |
potvrzuje se i tím, Ze vodní znamení papíru v obou
|
|---|
| [10] |
částech od sebe se různí, a jest v první části známka
|
|---|
| [11] |
nějaká méně obyčejná, ve druhé však volská hlava.
|
|---|
| [12] |
Rukopis znám byl již Fort. Durychovi a Jos. Do-
|
|---|
| [13] |
brovskému, jichž pomocí jej Schwandner popsal v kata-
|
|---|
| [14] |
logu nových rukopisů (Recentes 1030) v tato slova:
|
|---|
| [15] |
„Christi evangelia per annum in singulari dialectu bo-
|
|---|
| [16] |
hemica sclavizante saec. XIII., guae evangeliaria linguae
|
|---|
| [17] |
bohemicae antiguae omnes literatores sciunt esse raris-
|
|---|
| [18] |
sima et pluribus nedum visa. Est ergo iste codex valde
|
|---|
| [19] |
aestimandus, quamvis post initium duo vel tria folia
|
|---|
| [20] |
desunt.“ V popise, přilepeném na deskách, kterého se
|
|---|
| [21] |
pfidr£el i Denis v ,Codices manuscripti theologici bibl.
|
|---|
| [22] |
Palatinae Vindobonensis* (1800) II. str. 2061, a ktery
|
|---|
| [23] |
tuším pochází od Dobrovského, se udává, že rukopisu
|
|---|
| [24] |
schází 8 listův a překlad: „versio antiguissima omnium,
|
|---|
| [25] |
guae extant, sed minus accurata, erroribus plena, ommis-
|
|---|
| [26] |
siones guaedam in locis difficilioribus interpreti impu-
|
|---|
| [27] |
tandae.“ Skutečně nedostává se 11 listů. Původně totiž
|
|---|
| [28] |
měl evangelistář pět sexternionů o dvanácti listech ; při
|
|---|
| [29] |
první složce ubylo 9 listů, při druhé jeden list, při páté
|
|---|
| [30] |
složce schází taktéž jeden list a sice poslední, který byl
|
|---|
| [31] |
podle všeho prázdný; neboť list 49, jenž jest posledním
|
|---|
| [32] |
z bývalých 60 listů, jest na obrácené straně popsán již
|
|---|
| [33] |
3) Srovnej Augusti, Die Feste der alten Christen III. 296.
|
|---|
