Facsimile Lines

946

Page

[1]	1507. 177
[2]	fortunae casus composuisse videbar, patriae periculis exagitatus si non prorsus
[3]	perturbationibus succumbo, at certe gravissime concutior. Deplorare haec apud
[4]	te libuit, Bernharde; quemadmodum enim ulcera, ubi pus saniemque emiserint,
[5]	minus affligunt: ita et animi affecti, ubi sese apud amicos nudant et detegunt,
[6]	nescio quomodo tranquilliores redduntur. Vale. Ex Hassensteyn 20. Octobris.
[7]	Dotčený na počátku list, ktery Bohuslav Bernhardovi poslal, jest zajisté náš předešlý ;
[8]	ze dvou Bernhardových jeden jest 144 našeho vydání. V líčení stavu věcí českých užívá
[9]	Bohuslav týchž skoro slov, jichž byl použil v listu 131, psaném Geilerovi z Kaisersberga
[10]	do Štrasburku.
[11]	147.
[12]	Bohuslav Bernhardu Adelmannovi.
[13]	Z Hasisteina (1507) — 6. pros. Sdílí s ním zármutek nad úpadkem mravů, ale o církev
[14]	se neboji. (Luc. 131, Vinaficky 92.)
[15]	Bernhardo suo Adelinanno s. p. d. Angi te improborum moribus et eccle-
[16]	siae sanctae admodum metuere literae tuae indicant: acerbe id fero, etsi pietate
[17]	tua delector. Sed quid agam? Conaborne medelam dolori tuo adhibere, ipse
[18]	in simili, ut nuper ad te scripsi, aegritudine constitutus, an tecum potius la-
[19]	chrymas miscebo, ut, quoniam aliter non possumus, fletu saltem animos nostros
[20]	huiusmodi curis levemus. Si nempe patriae parentumque calamitatibus commo-
[21]	veri et laudatur et pium iudicatur, multo profecto laudabilius erit religionis
[22]	nostrae periculis ingemiscere, quando iam eo ferme ventum est, ut a planta
[23]	pedis usque ad verticem capitis per singula membra laboret. Caeterum utcunque
[24]	se ista habent, ille tamen errare non poterit, qui ait: »Petre, rogavi pro te,
[25]	ut fides tua non deficiat«, et divus Hilarius proprium esse ecclesiae, ut tum
[26]	vincat, cum laeditur, tum obtineat, cum deseritur. Certe quam tot tyranni, tot
[27]	haereses evertere olim non potuerunt, nostri quoque seculi perversitas minime
[28]	vertet. Quodsi verum fateri volumus, bene nobiscum agitur, quod indulgentis-
[29]	simus ille pater neque tot sceleribus nostris provocatus misericordiam suam
[30]	a nobis aufert, sed ut liberos parum bene facientes castigat mavultque ad se
[31]	redire quam perire. Nempe ut ferrum, nisi exercetur, rubigo consumit: ita
[32]	homines nisi quotidianis flagellis erudiuntur, vix in officio permanent. Atque
[33]	utinam tot malis edocti resipisceremus! Sed nescio quomodo Pharaonem
[34]	magis imitamur quam David aut Paulum, et non de virtute in virtutem sed
[35]	de scelere in scelus quotidie ruimus, ut timendum nobis sit, si qua adversa
[36]	patimur, ne magis in initium poenae quam peccatorum remedium nobis sint.
[37]	Vale, dulce meum caput. Ex Hassensteyn 6. Decembris.
[38]	148.
[39]	Bohuslav Bernhardu Adelmannovi.
[40]	(1507.) Naříká na pokleslost mravů, jež prý jest zlo větší než ztráta císařské hod-
[41]	nosti. Příčiny pokleslosti té spatřuje v nečinnosti a rozmařilosti knížat světských a ve
[42]	světáctví duchovních. Ačkoli obává se nejhoršího, přece má naději v účinné modlitby spra-
[43]	vedlivých. Vybrání strojů mathematických ponechává Adelmannovi a poukazuje na koupi
[44]	zatím 30 zl. (Luc. 140.)
[45]	Sbírka pramení. Skupina druhá. Číslo I. 12

Text view • Facsimile