[1] |
|
---|
[2] |
126.
|
---|
[3] |
Bohuslav Augustinu Olomouckemu.
|
---|
[4] |
Z Hasišteina (1506) — 14. srpna. Posílá list bratrův a prosí, aby ve sporu s Kadaň-
|
---|
[5] |
skými se jich obou ujal; a aby král ve smyslu v listu bratrově naznačeném i bratru i mě-
|
---|
[6] |
šťanům dopsal. O plat svůj nechce králi v této době zármutku psáti, ale myslí, poněvadž
|
---|
[7] |
v Uhrách, narodí-li se královic, podávají darem mnoho tisíc volů, že by aspoň tímto způ-
|
---|
[8] |
sobem mohlo býti mu zaplaceno. Též o Plutarcha žádá opět. (Luc. 113.)
|
---|
[9] |
Domino Augustino Moravo Olomucensi s. d. Quid abs te exigam quave
|
---|
[10] |
in re, optime Augustine, tua opera uti velim, ex schedis, quas frater meus ad
|
---|
[11] |
me misit, quasque ego huic epistolae inclusi, cognosces; precorque maiorem
|
---|
[12] |
in modum, ut his malis obviam eas. Equidem etsi Cadanensium consilia nescio,
|
---|
[13] |
nihi! tamen boni suspicari possum. Vereor, ne in quotidianis huius provinciae
|
---|
[14] |
motibus cogitationes eorum aliorsum, quam in praesentia credi possit, spectent;
|
---|
[15] |
forsitanque cautius erit nos aliorum exemplis edoctos novis his conatibus, dum
|
---|
[16] |
licet, obstare, quam pati, ut malum nascens inveterascat. Neque video haec
|
---|
[17] |
omnia tranquillius sopiri posse, quam si effeceris, ut Regia Maiestas in eam,
|
---|
[18] |
quam cupimus, sententiam cum fratri meo tum ipsis Cadanensibus scribat.
|
---|
[19] |
Eveniet enim forsan, ut qui nostris admonitionibus locum non relinquunt, regiae
|
---|
[20] |
auctoritati cedant; aut, si id utique parum ex sententia procedet, non indigna-
|
---|
[21] |
bitur Sua Maiestas, si ius nostrum, quibuscunque modis poterimus, tuebimur.
|
---|
[22] |
Haec paucis ad te scribo: quid enim necesse est locis communibus ampli-
|
---|
[23] |
ficationibusque apud te uti, cuius erga me animum innumeris iam indiciis
|
---|
[24] |
perspexi? Caeterum etsi tibi ego fraterque meus multa debemus, idque plane
|
---|
[25] |
ingenueque confitemur: cumulabis tamen omnia, si ea, quae petimus, tua
|
---|
[26] |
cura atque industria fuerimus consecuti. De stipe mea quod dicam in prac-
|
---|
[27] |
sentia, prorsus nescio; conieceras enim me in spem quandam literis, quas
|
---|
[28] |
postremo ad me dedisti. Sed eam quoque hoc tempore evanuisse video. Menti-
|
---|
[29] |
onem autem eius rei in tanto luctu facere vereor, ne nihil aliud sit quam
|
---|
[30] |
afflicto, ut dici solet, afflictionem addere. Quoniam tamen audio multa millia
|
---|
[31] |
boum in natali regiorum puerorum solere conferri, da operam, si tibi videtur,
|
---|
[32] |
ut saltem bobus mihi satisfiat. De Plutarcho graeco adeo obmutuisti, ut ipse
|
---|
[33] |
quoque eande n rem tibi toties inculcare erubescam: quanquam vix quicquam
|
---|
[34] |
sit in re saltem literaria, quod hoc tempore malim. Vale. Ex Hassensteyn
|
---|
[35] |
|
---|
[36] |
Jakým novým sporem s měšťany Kadaňskými po vyřízení toho, o němž jednají listy
|
---|
[37] |
107, 110 a 114, páni Hasišteinští z Lobkovic se utkali, není z listu našeho zcela jasno.
|
---|
[38] |
Vročení listu naše jest bezpečné, poněvadž se v něm na nedávnou smrt královny Anny
|
---|
[39] |
(+ 26. července 1506) a na narození královice Ludvíka zřetelně. naráží.
|
---|
[40] |
127.
|
---|
[41] |
Bohuslav Bernhardu Adelmannovi.
|
---|
[42] |
Z Hasisteina (1506) — 29. srpna. Ačkoli myslí, že Bernhard z dolního Německa (Nizo-
|
---|
[43] |
zemska) se posud nevrátil, píše mu, aby ho upokojil. Koupi konč že odložil do jeho ná-
|
---|
[44] |
vratu, knihy sobč poslané, mezi nimi také konečné Suidúv slovník, že obdržel. Prosí o jiné
|
---|
[45] |
opčt a o noviny z dolního Nčmecka. (Luc. 114.)
|
---|