| [1] |
|
|---|
| [2] |
vel mediocriter peritus haec non timuit? Deus immortalis omnia secundet.
|
|---|
| [3] |
Ego certe quoties nostras seditiones caeterosque mores considero, in eam
|
|---|
| [4] |
opinionem soleo interdum adduci, ut damnata Žižcae tempora metuam. Vale,
|
|---|
| [5] |
suavissime Augustine, et si quid apud vos memoratu dignum est, quaeso ad
|
|---|
| [6] |
me scribe; facitoque, quod hactenus fecisti, ut opera tua mihi minime dcsit.
|
|---|
| [7] |
Plutarchum rogo non negligas, quia eum avidissime expecto. Versus meos,
|
|---|
| [8] |
ubi commode exscribi poterunt, ad te mittam, non ut legas (quid enim in
|
|---|
| [9] |
his tua lectione dignum?) neque ut corrigas (id enim vix spongia aut Vulcanus
|
|---|
| [10] |
faceret), sed ut materiam ridendi habeas, quando tibi fortassis nugae Maximiani
|
|---|
| [11] |
desunt. Iterum vale. Ex Massensteyn 4. Augusti.
|
|---|
| [12] |
O bouři v Uhrách srovn. Palackého V, 2, 103. Jaké to verše Bohuslavovy mély pro
|
|---|
| [13] |
Augustina přepsány býti, nevíme. »Nugae Maximiani« na konci listu značí snad básně
|
|---|
| [14] |
milostné, někdy až příliš naturalistické, které jakýs velmi pozdní elegik (VI. stol. po Kr.
|
|---|
| [15] |
podle Teuffela, Gesch. d. róm. Lit, 5. Aufl. II, 1274) byl složil.
|
|---|
| [16] |
115.
|
|---|
| [17] |
|
|---|
| [18] |
Z Hasisteina (1505) — 28. září.. Vysloviv potěšení, že konečně jednání jejich nabylo
|
|---|
| [19] |
pevné půdy, radí, aby do Frank k příbuzným nechodil, nýbrž jen příchod neustále sliboval;
|
|---|
| [20] |
zatím pilně jim psal a dárky hleděl jich získati. Jinak prý mohly by úmysly jejich se
|
|---|
| [21] |
ztroskotati, (Luc. 115 2.)
|
|---|
| [22] |
Joanni de Pibra s. p. d. Gaudeo iacta tandem fundamenta actionum
|
|---|
| [23] |
nostrarum esse, speroque propediem futurum, ut omnia haec et radices altius
|
|---|
| [24] |
agant, et ad finem, quem cupimus, perveniant. Quod autem ad iter tuum
|
|---|
| [25] |
versus Franconiam attinet, tutius consultiusque mihi facturus videris, si pro-
|
|---|
| [26] |
fectionem talem distuleris, ita tamen, ut cum minime eo venias, semper venturus
|
|---|
| [27] |
videaris. Neque difficilis erit morae eiusmodi excusatio, cum tot reipublicae
|
|---|
| [28] |
nostrae negotiis implicitus sis. Velim tamen interim te principes eius familiae
|
|---|
| [29] |
partim frequentibus literis partim etiam munusculis tibi conciliare. Cur haec
|
|---|
| [30] |
scribam, facile intelligere potes. Ubi enim eo profectus fueris, et captiosis (ut
|
|---|
| [31] |
colloquiis hominum fieri solet) interrogatiunculis non ex sententia eorum re-
|
|---|
| [32] |
sponderis, vereor, ne conatus nostri primum quidem suspecti, deinde invisi,
|
|---|
| [33] |
postremo ridiculi sint. Amo te, Joannes, ex animo, et omnia tua fortunata esse
|
|---|
| [34] |
cupio, atque ideo nude ingenueque tecuni ago. Tuum est, quae scribo, in
|
|---|
| [35] |
dextram partem accipere considerareque pro tua prudentia, quid maxime tuae
|
|---|
| [36] |
rei expediat. Vale. Datae in IlIassensteyn 28. Septembris.
|
|---|
| [37] |
Záhadná povaha jednání, která Pibra měl s příbuznými svými ve Frankäch a Bohu-
|
|---|
| [38] |
slav úsilně podporoval, jen málo objasňuje se listem tímto. Zdá se, že teprv ucházeti se
|
|---|
| [39] |
chtěl Pibra o uznání příbuzenství svého s bohatou a vznešenou rodinou, jejíž jeden člen,
|
|---|
| [40] |
Vavřinec z Bibry, tenkrát byl biskupem Wirzburským. Proč uznání toto, ač šlo-li tu
|
|---|
| [41] |
o příbuzenství skutečné, mělo způsobeno býti okolky tak lstivymi, jak list ná$ vykládá,
|
|---|
| [42] |
jest přímo nepochopitelno.
|
|---|
