150 1505.
vel mediocriter peritus haec non timuit? Deus immortalis omnia secundet.
Ego certe quoties nostras seditiones caeterosque mores considero, in eam
opinionem soleo interdum adduci, ut damnata Žižcae tempora metuam. Vale,
suavissime Augustine, et si quid apud vos memoratu dignum est, quaeso ad
me scribe; facitoque, quod hactenus fecisti, ut opera tua mihi minime dcsit.
Plutarchum rogo non negligas, quia eum avidissime expecto. Versus meos,
ubi commode exscribi poterunt, ad te mittam, non ut legas (quid enim in
his tua lectione dignum?) neque ut corrigas (id enim vix spongia aut Vulcanus
faceret), sed ut materiam ridendi habeas, quando tibi fortassis nugae Maximiani
desunt. Iterum vale. Ex Massensteyn 4. Augusti.
O bouři v Uhrách srovn. Palackého V, 2, 103. Jaké to verše Bohuslavovy mély pro
Augustina přepsány býti, nevíme. »Nugae Maximiani« na konci listu značí snad básně
milostné, někdy až příliš naturalistické, které jakýs velmi pozdní elegik (VI. stol. po Kr.
podle Teuffela, Gesch. d. róm. Lit, 5. Aufl. II, 1274) byl složil.
115.
Bohuslav Janovi z Pibry.
Z Hasisteina (1505) — 28. září.. Vysloviv potěšení, že konečně jednání jejich nabylo
pevné půdy, radí, aby do Frank k příbuzným nechodil, nýbrž jen příchod neustále sliboval;
zatím pilně jim psal a dárky hleděl jich získati. Jinak prý mohly by úmysly jejich se
ztroskotati, (Luc. 115 2.)
Joanni de Pibra s. p. d. Gaudeo iacta tandem fundamenta actionum
nostrarum esse, speroque propediem futurum, ut omnia haec et radices altius
agant, et ad finem, quem cupimus, perveniant. Quod autem ad iter tuum
versus Franconiam attinet, tutius consultiusque mihi facturus videris, si pro-
fectionem talem distuleris, ita tamen, ut cum minime eo venias, semper venturus
videaris. Neque difficilis erit morae eiusmodi excusatio, cum tot reipublicae
nostrae negotiis implicitus sis. Velim tamen interim te principes eius familiae
partim frequentibus literis partim etiam munusculis tibi conciliare. Cur haec
scribam, facile intelligere potes. Ubi enim eo profectus fueris, et captiosis (ut
colloquiis hominum fieri solet) interrogatiunculis non ex sententia eorum re-
sponderis, vereor, ne conatus nostri primum quidem suspecti, deinde invisi,
postremo ridiculi sint. Amo te, Joannes, ex animo, et omnia tua fortunata esse
cupio, atque ideo nude ingenueque tecuni ago. Tuum est, quae scribo, in
dextram partem accipere considerareque pro tua prudentia, quid maxime tuae
rei expediat. Vale. Datae in IlIassensteyn 28. Septembris.
Záhadná povaha jednání, která Pibra měl s příbuznými svými ve Frankäch a Bohu-
slav úsilně podporoval, jen málo objasňuje se listem tímto. Zdá se, že teprv ucházeti se
chtěl Pibra o uznání příbuzenství svého s bohatou a vznešenou rodinou, jejíž jeden člen,
Vavřinec z Bibry, tenkrát byl biskupem Wirzburským. Proč uznání toto, ač šlo-li tu
o příbuzenství skutečné, mělo způsobeno býti okolky tak lstivymi, jak list ná$ vykládá,
jest přímo nepochopitelno.
