| [1] |
|
|---|
| [2] |
Avšak užívaje jich kriticky nemine se zajisté s jistým prospěchem, pončvadž
|
|---|
| [3] |
jest známa pravda, že nejen ten, kdo mnoho mluví, ale i ten, kdo mnoho
|
|---|
| [4] |
píše, často pravé smýšlení své vyjevuje bezděky.
|
|---|
| [5] |
Ačkoli ode dávna k listům humanistickým bedlivě bylo přihlíženo, sbírky
|
|---|
| [6] |
jejich pořádány, kommentovány, vydávány, přec vlastní činnost kritická v tomto
|
|---|
| [7] |
oboru přináleží teprv pokročilejší době nové. Prvotný účel vydání takových
|
|---|
| [8] |
býval zcela zvláštní. Starším vydavatelům byla taková sbírka listů jakous
|
|---|
| [9] |
anthologií stilistickou, jakýms praktickým návodem k hotovení listů pro školu
|
|---|
| [10] |
i širší obecenstvo, konečně jakous snůškou průpovědí mravovědných (sentencí)
|
|---|
| [11] |
a anekdot staroklassických i moderních. Této praktické potřebě, když na zá-
|
|---|
| [12] |
kladě studií humanistických obrozovalo se novověké školství, hověti musily
|
|---|
| [13] |
vedle epistolografie antické listáře čelnějších humanistů doby právě minulé;
|
|---|
| [14] |
v nich pak opět ceněna nejvýše správná fraseologie latinská a poněkud také
|
|---|
| [15] |
elegantní a zvučné sentence, ale jen velmi málo vlastní duch korrespondenta,
|
|---|
| [16] |
který z listů vanul. Aby ducha toho, pokud možná, čtoucímu obecenstvu za-
|
|---|
| [17] |
střeli, neštítili se vydavatelé starší, majíce na zřeteli zvláštní svůj účel, ani klestění
|
|---|
| [18] |
a měnění textu, vynechávání částí, podle jejich aneb soudobého čtenářstva
|
|---|
| [19] |
zdání pohoršlivých, a naznačování vlastních jmen, na nichž jim nezáleželo,
|
|---|
| [20] |
pouhým znaménkem N (= nomen), zrovna tak, jak byli činívali středověcí
|
|---|
| [21] |
jejich předchůdcové, sdělávajíce formuláře listin k potřebě kancelářské. Zvláštní
|
|---|
| [22] |
tato jejich tendence nejlépe vysvítá z marginálních poznámek, jež nejčastěji
|
|---|
| [23] |
buď formální stránku listů anebo mravní nějakou sentenci vytýkají. O náležité
|
|---|
| [24] |
vročení listů dbáno v těchto starých vydáních nejméně, a leda jen tenkrát,
|
|---|
| [25] |
byl-li list sám vročen úplně, což bývalo málokdy, ponecháno správné jeho
|
|---|
| [26] |
zakončení, ač neporušil-li nepozorný tiskař ještě i toto. Celkem taková jest
|
|---|
| [27] |
na př. sbírka listů nejčelnějšího humanisty českého Bohuslava z Lobkovic,
|
|---|
| [28] |
kterou v letech 1562 —1570 v Praze vydal Tomáš Mitis, a která z největší
|
|---|
| [29] |
části jest podkladem tohoto vydání našeho, jak níze zevrubnéji vytkneme.
|
|---|
| [30] |
Teprv doba novější uvykala znenáhla pohlížeti na staré listáře ty okem kritičtěj-
|
|---|
| [31] |
ším, i přičiňují se nyní historikové, aby listáře ty jakožto vzácné prameny
|
|---|
| [32] |
dějin literárních a kulturních nově uspořádali; chronologicky pokud možná
|
|---|
| [33] |
sťadili a potřebnými poznámkami opatiili, at již nová vydání jejich spočívati
|
|---|
| [34] |
mohou přímo na materialu listovém (na originalech nebo přepisech), nebo po-
|
|---|
| [35] |
řízena býti musí na základě tisků starších.
|
|---|
| [36] |
Pořádání listového materialu takového a opatřování potřebnými poznám-
|
|---|
| [37] |
kami již z příčin svrchu podotčených jest velmi nesnadné a trudné, ale bývá
|
|---|
| [38] |
ještě trudnější překážkami, které počínání tomu jakoby naschval navalili huma-
|
|---|
| [39] |
nističtí pisatelé sami. Oni totiž vědouce dobře, že tajemství listového nebude
|
|---|
| [40] |
šetřeno, nejen: úmyslně vypouštěli vše to, co by cizího čtenáře mohlo po-
|
|---|
| [41] |
horšiti, ale podávali i ty zprávy, jimž rozuměti měl jen zasvěcený adressat,
|
|---|
| [42] |
v obalu často takřka aenigmatickém, anebo dokonce důvěrné takové zprávy
|
|---|
| [43] |
napisovali na zvláštní cedulky k listům přikládané, a to nejčastěji jazykem
|
|---|
| [44] |
obecným (lingua vulgari nebo vernacula). Že vloženou cedulku tu adressat,
|
|---|
| [45] |
který tak jako pisatel lidovou mluvou pohrdal, jakmile ji přečte, ihned zničí,
|
|---|
| [46] |
věděli tak jistě, jako se stalo skutečně, že ani jedna taková »schedula epistolae
|
|---|
| [47] |
inclusa« se nám nezachovala. Obsah ztracené ceduličky kromě toho, že býval
|
|---|
