Facsimile Lines

946

Page

[1]	64 1495, 1496.
[2]	57.
[3]	Bohuslav Janovi z Pibry.
[4]	(I495.) Vyslovuje nevoli svou z počínání nejmenovaného kritika, který spisek jeho
[5]	»de miseria humana« pokoutně pomlouvá; i hrozí mu, nepřestane-li. (Nova epist. app. 43,
[6]	Vinařický 34.)
[7]	Joanni de Pibra s. p. d. Libellum nostrum de miseria humana censorem
[8]	esse nactum ais. Is si huismodi esset, ut iudicium suum magni faciendum
[9]	sit, aequo animo ferrem: neque enim tantum mihi arrogo, ut nunquam me
[10]	lapsum fuisse existimem, quod etiam doctissimis hominibus non contingere non
[11]	potuit. Caeterum melius erat amicum hunc nostrum ea de re ad me scribere
[12]	et, quid reprehendendum putet, manifeste ostendere: aut enim errorem mcum,
[13]	si quis esset, agnoscerem et homini gratias aperem — Nunc vero per angulos
[14]	obloquitur, neque, quae displicent, in publicum profert, ut mihi facultas mei
[15]	defendendi omnino praerepta sit. Quamobrem velim, ut contineat impetum neque
[16]	materiam laudis ex me petat; alioquin sentiet et nos manum ferulae subduxisse
[17]	neque certamen literarium, in quo pene ab infantia versati sumus, extimesccre.
[18]	Invitus haec scribo et bilem erumpere gestientem cohibeo; sed nisi destiterit,
[19]	cogar et ipse aliquid ex vetcribus studiis repetere: docebo Aristarchum hurc
[20]	aetatis nostrae, qui in aliorum operibus caprearum oculos habet, in suis talpam
[21]	esse, neque ulla alia re nisi temeritate et impudentia nos ab co superari Vale.
[22]	Vročení listu u Mitisa nedatovaného vyplývá z předešlých. Nejmenovaný kritik, jehož
[23]	výrok ať skutečný nebo vylhaný tak záhy donesen Bohuslavovi, byl nejspíš Viktorin. My
[24]	domníváme se, že to byl výrok vylhaný, majíce na paměti, kterak týž Viktorin mnohem
[25]	později, když již s Bohuslavem dávno byl se rozešel, v listu k Řehořovi Hrubému o dílech
[26]	Bohuslavových velmi čestně se vyslovil (App. epist. na konci). Jak viděti, staral se Pibra
[27]	seč byl o to, aby propast mezi oběma někdejšími přátely, Bohuslavem a Viktorinem, stala
[28]	se nepřestupnou. Srovn. také list 112.
[29]	58.
[30]	Bohuslav Janovi z Pibry.
[31]	1496 — 3. října. Vyslovuje lítost nad smrtí znamenitého muže Alexia, který tak
[32]	vzorně řídil obce Pražské. (Nova epist. app. 410.)
[33]	Joanni suo Pibreo s. p. d. Peracerbae mıhi literae tuae fuerunt; cognovi
[34]	enim ex his summi illius hominis Alexii interitum. Nondum noveram ipse
[35]	hominem, plurimum tamen amabam. Solet enim nescio quomodo accidere, ut,
[36]	in quibus aliquam virtutis indolem esse audimus, eos etiam ignotos et dili-
[37]	gamus et admiremur. Institueram iam insinuare me in eius amicitiam, neque
[38]	parvum fructum ex tanti viri familiaritate atque consuetudine sperabam, sed
[39]	interrupit consilia mea immatura eius mors, quae mihi quidem ingrata est,
[40]	populo autem Pragensi etiam perniciosa. Quis enim vulgus illud omni vento
[41]	mobilius aut pari eloquentia et doctrina moderabitur, aut exemplo ad honestum
[42]	vitae genus provocabit? Ille quidem suo fato functus est, et fortassis ideo

Text view • Facsimile