EN | ES |

Facsimile Lines

946


< Page >

[1]
X

[2]
dvou druhů humanistických listů nacházíme ještě třetí, delší učené traktaty.
[3]
které jen proto, že mají listovou formu, bývají v kategorii tuto zahrnovany»
[4]
patříce jinak slušněji mezi spisy naučné.

[5]
Tolik o povaze epistolografie humanistů vůbec, jichž největší část při-
[6]
náležela k nižším vrstvám společenským, ale vzděláním moderním a vrozenou
[7]
duchaplností brzy ovládla kruhy nejvyšší: charakter listů Bohuslava našeho
[8]
od poněkud se liší, tak jako on sám, urozený a bohatý pán český, zvláštní
[9]
stanovisko ve společnosti nebo spíše vedle společnosti zaujímá. Na studie
[10]
do Italie nebyl zajisté poslán proto, že by se bylo zalíbilo poručníku jeho,
[11]
kdokoli to byl, v novotářství humanistickém, jež tam tenkrát bujelo, nýbrž
[12]
z příčin zcela jiných. Universita Pražská, stavši se zcela utrakvistickou, nepo-
[13]
skytovala více pohodlného útulku straně orthodoxní, jež na studie vyšší vysílati
[14]
počala syny své do ciziny, a poněvadž university italské slynuly tenkrát zvlášť
[15]
studiemi právnickými, do Italie. Bohuslav určen byl zajisté stavu duchovnímu,
[16]
arci nikoliv nižšímu, nýbrž, jak na pána slušelo, k praelatskému. Proto za prů-
[17]
vodce | řidán mu kněz. V Italii oddal se studiu římského a kanonického práva,
[18]
i není nám známo (což zvláštního vytčení hodno), že by byl tenkrát s někte-
[19]
rým italským humanistou, kteří, jak mohli, k bohatším ultramontanům se
[20]
lepili, důvěrněji obcoval mimo jediného snad Priama Capocia Marsalského,
[21]
jejž potom r. 1486 přátelům Lipským vřele doporučoval. Ze studnice nových
[22]
snah humanistických napil se jen přičiněním přítele Schotta jakoby kradmo,
[23]
ale maje smysl krásy formální velmi chápavý oblíbil si ovšem staré klassiky,
[24]
než duchem obrozeného staropohanství a výstředností jeho ctitelů se nikterak
[25]
neopojil, nýbrž maje vždy v paměti cíl svůj prvotní, totiž dosažení hodnosti
[26]
nějaké biskupské, zůstával horlivým, někdy přehorlivým katolíkem. S tímto
[27]
cílem svým arci se minul bohužel po svém a jiných hříchu, ale ono pokoutní
[28]
napití ze studnice studií staroklassických a pilné potom čítání klassiků sou-
[29]
kromé vyneslo mu ještě za živa nejen v Čechách ale téměř v celé střední
[30]
Evropě slávu znamenitého poety a učence, po smrti a podnes jménu jeho
[31]
dodává lesku českého arcihumanisty.

[32]
Avšak každé světlo, obklopené hmotou pozemské nedokonalosti, vrhá
[33]
nejen záři ale i stín; nestrannému historiku sluší měřiti obé. Zasloužené slávy
[34]
dostalo se našemu výtečníku již mnoho, a dostane se zajisté ještě více: my
[35]
dotkneme se zde také několika stinných stránek jeho povahy, zvláště pokud
[36]
se jeví v jeho korrespondenci. Základními vadami povahy Bohuslavovy byl
[37]
přílišný pessimismus a lehkověrnost k úlisným přátelům, kteří ze slabosti jeho
[38]
kořistili. V této příčině a všelijak jinak mnoho stínu vrhají velmi záhadné styky
[39]
jeho s úředníkem desk zemských Pibrou. Přidáme-li k vadám těm středověkou
[40]
ještě intoleranci, která druhdy ani zkázy vlasti (jindy opět do nebe vynášené)
[41]
se nehrozila, a malou míru vděčnosti k přátelům skutečným, již jinověrci
[42]
výtečnost jeho rádi uznávali a jej upřímně podporovali, pověděli jsme tuším
[43]
nejmírněji skoro vše, co krásnou jinak osobnost Bohuslavovu poněkud zne-
[44]
švaťuje. Všechny tyto slabé stránky proslulého muže doloženy jsou v jeho
[45]
korrespondenci, i poukázáno k nim větším dílem v poznámkách; ale z kor-
[46]
respondence naproti tomu září tolík světla, že posavadní životopisci snadno


Text viewFacsimile