| [1] |
|
|---|
| [2] |
47.
|
|---|
| [3] |
Bohuslav kapitole Olomoucké.
|
|---|
| [4] |
(1493—1494.) Aby mu oznámili, co poslové jejich v Římě pořídili; aby podle toho
|
|---|
| [5] |
snahy své uměl zpraviti. Ochladla-li přízeň jejich k němu, že o hodnost biskupskou nestojí,
|
|---|
| [6] |
i kdyby snadno mohl jí dosíci. (Nova epist. app. 92.)
|
|---|
| [7] |
Venerabilibus viris d. decano et toti capitulo Olomucensi s. p. d. Audivi
|
|---|
| [8] |
legatos vestros, quos Romam misistis, iampridem rediisse. Hi quid attulerint,
|
|---|
| [9] |
nondum compertum habeo. Nam neque fama aliquid ad nos allatum est,
|
|---|
| [10] |
neque vos huiusmodi quicquam literis vestris significastis: Quae quorsum ten-
|
|---|
| [11] |
dant, prorsus ignoro. Mihi quidem decretum est omnia integre agere, et neque
|
|---|
| [12] |
secundis rebus efferri neque adversis frangi, animumque adversus omnem fortu-
|
|---|
| [13] |
nam firmum inconcussumque gerere: si tamen fieri possit, sententiam vestram
|
|---|
| [14] |
magnopere cognoscere cuperem, ut si ille ardor studiorum vestrorum erga me
|
|---|
| [15] |
atque impetus consenuit, mihi consulam, et curas cogitationesque meas longo
|
|---|
| [16] |
iam tempore vacilantes stabiliam atque alio transferam; nempe qui invitis
|
|---|
| [17] |
vobis in pontificatum Olomucensem, etiamsi id crepitu digitorum fieri liceret,
|
|---|
| [18] |
involare minime vellem. Valete, et haec in bonam partem accipite, quoniam
|
|---|
| [19] |
a me puro animo et ab omni contumelia vacuo scribuntur.
|
|---|
| [20] |
Viz poznámku k listu 45. List tento, jehož určitějšího data nevíme, zdá se býti ze
|
|---|
| [21] |
zbylé nám korrespondence Bohuslavovy s kapitolou Olomouckou posledním (snad až z roku
|
|---|
| [22] |
1495), neboť prokmitává z něho nevrlost pisatelova na straně jedné, na druhé pak ochabnutí
|
|---|
| [23] |
přízně kapitoly k němu dosti zřetelně. Snad obracela již kapitola tenkrát, když list tento
|
|---|
| [24] |
psán byl, zřetel svůj k jinému přičinlivějšímu než Bohuslav kandidátu, ne-li dokonce k tomu,
|
|---|
| [25] |
který r. 1497 biskupství dosáhl opravdu.
|
|---|
| [26] |
48.
|
|---|
| [27] |
|
|---|
| [28] |
(1493.) Posílá veršovanou epištolu, ač může-li prý bezpečně býti vydána. Co mu bude
|
|---|
| [29] |
nejasno, zejména pokud se týče dějin domácích, to objasní mu prý Viktorin ze Všehrd.
|
|---|
| [30] |
|
|---|
| [31] |
Bohuslaus suo Joanni Pibraeo. Mitto tibi epistolam versibus confectam
|
|---|
| [32] |
a me, quam ad te mitti cupis, si saltem verum est, ut tuto in publicum
|
|---|
| [33] |
prodire possit: nolui tamen desiderio tuo adversari, qui tanti a me fis, quanti
|
|---|
| [34] |
pauci alii. Quodsi aliqua obscuriora in ea videbuntur, ad Victorini Wssehrdii
|
|---|
| [35] |
opem confugies; tametsi pleraque inserui, quae a peritissimis vetustatis, nisi
|
|---|
| [36] |
iidem quoque recentiores historias et inprimis annales nostros crebro cvolve-
|
|---|
| [37] |
rint, vix intelligi possunt. Vale, et si quid in me est, quod tibi ornamento
|
|---|
| [38] |
esse queat, cave opera nostra uti dubites. Anno 1493.
|
|---|
| [39] |
Vročení Mitisovo 1493 jest zajisté správné, poněvadž již roku následujícího by zajisté
|
|---|
| [40] |
Bohuslav Pibru k Viktorinovi byl neodkazoval. Jaká to byla veršovaná epištola, již Pibrovi
|
|---|
| [41] |
k vydání posílal, nevíme sic určitě, ale s podobností ku pravdě usuzujeme, že jest to báseň,
|
|---|
| [42] |
kterou položil Mitis na první místo mezi elegiemi (Farrago str. 32) s nápisem: Ad Bern-
|
|---|
