Facsimile Lines

946

Page

[1]	1493—1494. 45
[2]	tanta est ambitio atque avaritia, ut dum eam expleant, et suas et aliorum
[3]	animas perditum iri facile patiantur; hos inquam detestamur neque nobis solum
[4]	sed etiam immortali Domino exosos credimus. Quamobrem, Sanctissime Pater,
[5]	quoniam praesentes non possumus, saltem absentes tuis sacris pedibus provo-
[6]	luti humiliter precamur, ut tandem misertus nostri memoratum Bohuslaum
[7]	nobis confirmes. Moveat Sanctitatem Tuam felix memoria Friderici imperatoris,
[8]	qui hominem tibi literis suis commendavit, moveat serenissimus rex dominus
[9]	noster, devotissimus ecclesiae filius, qui id iam ex animo optat, moveant deni-
[10]	que aequissima postulata nostra, qui inter tot persecutiones semper obsequen-
[11]	tissimi Romanae sedi mansimus. Consideret Sanctitas Tua, mora haec quam
[12]	periculosa sit. Violantur passim iura immunitatesque ecclesiae, depravantur
[13]	mores, clerici laicique ex arbitrio suo vivunt, innumerae consurgunt haereses
[14]	et animarum infinita vis in gehennam ruit, dum non est, qui negotia eccle-
[15]	siastica aut consilio regat, aut authoritate moderetur. Haec si a Sanctitate Tua
[16]	impetrabimus, optime animabus nostris consultum arbitrabimur: sin autem
[17]	Sanctitas Tua in sententia perseverabit, id saltem oramus, ne quaecunque
[18]	deinceps evenient, nobis tribuantur.
[19]	List tento u Mitisa má chybný nápis: Ad summum pontificem nomine capituli
[20]	dioecesis Olomucensis. Ze od kapitoly nevyšel, dokazuje zřejmě ostry ráz jeho, jakoZ i ta
[21]	okolnost, že se v něm o kapitole mluví třetí osobou. Nám zdá se psán býti jménem ně-
[22]	kterých pánů moravských. Že adressován k papeži Alexandru VI, zvolenému 26. srpna 1492,
[23]	svědčí zmínka o kardinálu Montrealském, sestřenci právě toho papeže a týmž papežem
[24]	k biskupství dosazeném. Poněvadž pak uvádí se v listu císař Fridrich III již nebožtíkem
[25]	(+ 19. srpna 1498), napsán list asi na zimu r. 1493. Psal-li list tento sám Bohuslav, jest
[26]	velice pochybno (my hledíce k povaze jeho tomu nevěříme, ačkoli možná, že stylisticky
[27]	od něho byl upraven), ale přijali jsme jej do této sbírky přec, poněvadž jej byl přijal již
[28]	Mitis, a poněvadž nevšedně k tomu přispívá, abychom dobu tehdejší náležitě poznali,
[29]	45.
[30]	Bohuslav kapitole Olomoucké.
[31]	(1493 - 1494.) Děkuje, že trvá v přízní jemu osvědčené, a lituje, že věc se tolik pro-
[32]	tahuje. (Nova epist. app. 7.)
[33]	Venerabilibus viris d. decano & toti capitulo Olomucensi s. p. d. Accepi
[34]	literas vestras et patrem Nicolaum, quem ad me misistis, laetus audivi. Intellexi
[35]	enim vos perseverare in benevolentia erga me neque quicquam ex priori
[36]	affectu remisisse. Gaudeo maiorem in modum et me vobis perpetuo devinctum
[37]	obligatumque sentio. Referebat idem Nicolaus aegre vos ferre rem de die in
[38]	diem differri, vererique, ne inde ecclesiae vestrae aliqua pernicies afferatur.
[39]	Neque profecto, ut nunc sunt hominum mores, sine causa vereri videmini.
[40]	Multa de hac re invicem collocuti sumus, quae quoniam scriptis vix compre-
[41]	hendi possunt, ex eo cognoscetis. Si quid in me opis esset, aut si ipse huic
[42]	malo mederi possem, essem profecto is, qui debeo. Nam non minus mihi
[43]	forsitan quam vobis haec mora molesta cst. Sed difficile est os (ut dici solet)
[44]	in coelum tollere et quicquam his, ad quos negotium vel inprimis pertinet,

Text view • Facsimile