| [1] |
|
|---|
| [2] |
textu. Ostatně odkazuji je ke str. 67 Šafaříkových Počátkův a k Biblí kró-
|
|---|
| [3] |
lowej Zofii z kodexu szaroszpatackiego, vydané od prof. A. Maleckého ve
|
|---|
| [4] |
Lvově 1871. V té je totizto jeSté ma za naj u superlativü pravidlem a časté
|
|---|
| [5] |
v ní lepak hodi se téZ k objasnéni partikuly létak, která mi je jen z v. 1970 SV
|
|---|
| [6] |
známa a ve Vÿbore (1130, 23) tak vytištěna, jako kdy by neomylně byla
|
|---|
| [7] |
vznikla z ale tak, čemu se ona spolu s a fak ve v. 244 JH rovná smyslem.
|
|---|
| [8] |
3) Prvopočátky toho zmatku, který se skončil známým vítěztvím slova
|
|---|
| [9] |
jen nad jeho příbuznými, sahají velmi hluboko do minulosti. Již v Homiliáři
|
|---|
| [10] |
opatovickém objevuje se jednou sese za ježe a to za jiže co muz. nom. množný
|
|---|
| [11] |
(Čas. mus. 1880 r. str. 115). Ze zbytkú prítomných vyniká zase SV značné
|
|---|
| [12] |
nad ostatní týmže zmatkem, maje na př. jež už ve v. 42 za již, ve 610, 737,
|
|---|
| [13] |
738, 740 a j. jenż za jes. Hanka a s ním vydavatelé Výboru jen ku prospěchu
|
|---|
| [14] |
rymu odchylili se tu i tam od originalu v té příčině. My sme se však ani
|
|---|
| [15] |
toho neodvážili, nepochybujíce mezi jiným ani o tom, že se tak více zavděčíme
|
|---|
| [16] |
aspoň budoucím historikům řeči české, než kdy bychom i sebe dokonaleji
|
|---|
| [17] |
byli dovedli zbaviti zbytek SV všech jeho metrických vad. Podobnou nádějí
|
|---|
| [18] |
kojím se i já sám, připomínaje, že mimo zbytek M a Š všecky ostatní často
|
|---|
| [19] |
kladou nejen střední akkusativ zájmena téhož, t. j. ježe a jež za nynější sko-
|
|---|
| [20] |
moleninu jeho že než i za jiné pády vztažného co nebo což, jako na př. SV
|
|---|
| [21] |
ve v. 34, 617, 954 a jinde; JH ve 298, 308 atd.
|
|---|
| [22] |
4) Nejen Hanka než i vydavatelé Výboru mnohem více se zastavují na
|
|---|
| [23] |
čistých pádech zbytků těchto, přidávajíce k nim předložky, nežli vlastně
|
|---|
| [24] |
sluší. Důvodů výčitky té mám tolik a věc, které se týče, je tak důležita, že
|
|---|
| [25] |
mi nezbývá nic jiného než odložiti výklad její do dílu II a přestati tu na
|
|---|
| [26] |
vybídnutí všech, jimž o ni zvláště jde, aby ráčili aspoň následující verše srovnati
|
|---|
| [27] |
a sice: a) strany genitivu verš 1118 SV sv. 114, 497, 549 téhož, se 270 JH,
|
|---|
| [28] |
236 B; 118, 132, 135 a 282 BM; b) strany dativu v. 263 SV a 141 BM se
|
|---|
| [29] |
734 a 1436 SV; c) strany lokalu v. 2208 SV s 241 B; v. 324 JH nejprvé se
|
|---|
| [30] |
73 M a potom s 1286 a 2033 SV, 397 JH a 57 B; d) strany instrumentalu
|
|---|
| [31] |
v. 424 SV se 318 JH; v. 1961 SV a 268 JH se 103 JH a 24 M; konečně
|
|---|
| [32] |
v. 2140 a 2141 SV s doklady staroruskými, obrácenými ode mne proti prof.
|
|---|
| [33] |
Buslajevu v Časopise mus. 1862 na str. 338.
|
|---|
| [34] |
Řeči zbytků těchto vůbec dostalo se již hojně nadšených chval. Vážím
|
|---|
| [35] |
jí sobě i já velice, ale jistě mnohem méně nežli zejmena ti z vrstevníků mých,
|
|---|
| [36] |
kteří i nyní ještě nadržují slovy i skutky marnému mínění Nejedlého o tak
|
|---|
| [37] |
zvané klassické češtině. Ti totižto pokládají nejspíše za neomylnou pravdu.
|
|---|
| [38] |
že zbytky tyto, nevynikají-li řečí svou nad RK, aspoň se mu vyrovnají a sice,
|
|---|
| [39] |
jak se jim zdá, zvláště proto, že již i enklitického š a ť bez mála tak rády
|
|---|
| [40] |
užívají jako písemná čeština za D. A. z Veleslavína. Smýšlení tichého genia
|
|---|
| [41] |
o té a spolu i moje, Fr. Palackého a K. Havlíčka mohlo by již dosti býti
|
|---|
| [42] |
známo i po $.38—41 Brusu mého. Tamže у $. 36 a 37 objasnil sem už i po-
|
|---|
| [43] |
vahu enklisi ž a ča jak se oběma má RK kobecné a písemné češtině. Maje
|
|---|
