| [1] |
|
|---|
| [2] |
grafií, jiných dopátrala se též tak kommisse dotčená na str. V a VI, ostatních
|
|---|
| [3] |
pak já s p. Stulíkem a Paterou spolu. Ale jen v otiscích originalů dali sme
|
|---|
| [4] |
je označiti všecky a sice tímto spůsobem: všecky ty z nich, kterých je ke
|
|---|
| [5] |
správnosti textu třeba, jsou tištěny jen leŻatymi typy, jako na pf. + ve
|
|---|
| [6] |
v. 935 SV; ostatní pak opatřeny jsou i závorkami, jako c ve v. 284 SV,
|
|---|
| [7] |
u a w ve 46 B a jiné, vyjma: krz a s ve v. 1519 a 2281 SV a h ve 448 JH,
|
|---|
| [8] |
kteréžto písaři vlastně jen prstem smazali. Závorky ty však netýkají se ma-
|
|---|
| [9] |
linkých liter, které písaři sami napsali nad vyškrábanými a my též dali men-
|
|---|
| [10] |
šími typy stojatými vytisknouti, jako na př. a a e ve v. 108 a 115 BM.
|
|---|
| [11] |
Kromě těch závorek obsahují přítomné otisky originalů ještě i takové,
|
|---|
| [12] |
do kterých sme dali stojatými typy obyčejnými vytisknouti litery, slova
|
|---|
| [13] |
a jednou i celý verš, jakožto víc anebo méně pochybné konjektury. Nejvíce
|
|---|
| [14] |
jich najde ct. čtenář ve v. 329—493 JH z příčiny, vytčené již výše na str. VII.
|
|---|
| [15] |
Ve transkripci pak narážíme závorkami též jen na několik takých škrá-
|
|---|
| [16] |
banin, které se nám zvláště zdály býti toho hodnými z rozličných příčin, jako
|
|---|
| [17] |
na př. ve v. 1766 SV proto, že se tam neobjevuje dříve žádná podobná. Ve
|
|---|
| [18] |
v. 173 B zase £ dáno do závorky proto, že tam vlastně k mělo býti vyškrá-
|
|---|
| [19] |
báno. Mohlo však tamž i zůstati č vedle A, jelikož i písař B nejednou napsal
|
|---|
| [20] |
th za t a à, jako na př. ve v. 152, 153, 190, 246, 309 a j.
|
|---|
| [21] |
Konečně aby se píle naše vté příčině nemohla slušně zdáti nikomu
|
|---|
| [22] |
malichernou, připomínám už i tu aspoň tři neomylné pravdy a sice: a) 0 ra-
|
|---|
| [23] |
surách v RK rozjímáno bylo již u nás i veřejně a hojně, ale beze všeho
|
|---|
| [24] |
ohledu k jinym rukopisiim staroceskym; b) užilo se týchže škrábanin též ve-
|
|---|
| [25] |
řejně a tak chatrně s každé strany proti RK, že to vlastně není hodno ani
|
|---|
| [26] |
veřejné zmínky; c) nejedna i z vyškrábaných, ale přečtených liter zbytků
|
|---|
| [27] |
těchto znamenitě se hodí ke všeličemu, jako na př. a ve v. 68 a 140 B k dů-
|
|---|
| [28] |
kazu toho, že čeština velmi dávno začala přenášeti zavřené kmeny podstat-
|
|---|
| [29] |
ných jmen, jakým je prvotně kořen beze vší pochyby, mezi otevřené, co se
|
|---|
| [30] |
skloňování jejich týče. Genitiv kořena je totižto již patrně těmto přiměřen,
|
|---|
| [31] |
maje dle oněch zníti kořene, jako břemene, knížete, mateře a pod.
|
|---|
| [32] |
Abych objasnil i důležitost diplomatického otištění neopravených omylů
|
|---|
| [33] |
několika příklady, ráznějšími od výše vytčených k obraně rozpustilého Masti-
|
|---|
| [34] |
čkáře, zaznamenávám předně, že vydavatelé Výboru (I, 1079, 14) takto dali
|
|---|
| [35] |
vytisknouti verš 255 JH: j pomluvením dosti málem. Nejvíce na slovo vzatý
|
|---|
| [36] |
slavista našeho věku, prof. Miklosich, dokládá se jich ještě i 1876 r. (Vergl.
|
|---|
| [37] |
gramm. III?, 353) takto: promluvením dosti málem. Má tedy j a pomluvenim
|
|---|
| [38] |
nejspíše za chyby tisku, vynechav j a pfidav do následujícího slova v. Tím
|
|---|
| [39] |
pak a předchozími doklady hledf dokśzati, że je mdlem neurćity instr. jedn.
|
|---|
| [40] |
středního rodu jakožto přívlastek předchozího jména podstatného. Kdy by se
|
|---|
| [41] |
mu to bylo podařilo, byl by se nám ovšem poněkud zavděčil zejmena i v pří-
|
|---|
| [42] |
čině RK, kterému již i ,tendentiosc Vorliebe für die nominalen Formen des
|
|---|
| [43] |
Adjectivs“ byla skutečně vyčtena. Ale Miklosich dotčeného mínění svého nedo-
|
|---|
