[1] |
|
---|
[2] |
nepřejí, nadržujíce Alexandrovi mezi jiným i tak, jako kdy by byl býval nej-
|
---|
[3] |
výtečnějším z hrdin křižáckých. Kromě toho již i ve družině Dariově obje-
|
---|
[4] |
vuje se dle v. 185 a 186 JH mnoho vévod, kniežat i markrabí, svobodných
|
---|
[5] |
pánov i hrabi. Ani rytieri a purgrabie nechybi tamże, vyskytajice se ve v. 114
|
---|
[6] |
8 246. Ve v. 118 a 119 B přichází též hrabie a markrabie. Dle v. 1388— 1391
|
---|
[7] |
SV páni ve druZiné Alexandrové zovou panoëe své již i českými jmény: Jan,
|
---|
[8] |
Miadota, Radota, Radvan atd.
|
---|
[9] |
Kromě toho dle $. 19 Brusu mého nemáme historie osvěty české po-
|
---|
[10] |
dnes. Kdy bychom však i sebe důkladnější již měli, nestačila by ona přece
|
---|
[11] |
úplně osvítiti přítomných zbytkův a sice hlavně proto, že i politická historie
|
---|
[12] |
aspoň těch dob, do kterých nejstarší ze zbytků těchto patří, je ještě na mnoze
|
---|
[13] |
temnou, ačkoli kronikáři naši i jiní mnohem bedlivěji zaznamenávali politické
|
---|
[14] |
|
---|
[15] |
Podobně se mají přítomné zbytky i strany řeči své. Podnes dospěli sme
|
---|
[16] |
jen k výtečným Počátkům staročeské mluvnice. I to, čím J. Jungmann a Fr.
|
---|
[17] |
L. Čelakovský přispěli k objasnění staré češtiny s lexikalné strany, hodno je
|
---|
[18] |
slouti výtečným počátkem.
|
---|
[19] |
Kdy bychom však kromě úplné mluvnice a takéhože slovníka staré
|
---|
[20] |
češtiny ještě i sebe důkladnější historii češtiny vůbec měli, zůstala by přece
|
---|
[21] |
ještě naše známosť staré češtiny na mnoze kusou, jelikož nejen: ohromná
|
---|
[22] |
většina památek jejích žalostně zahynula než i Ascoli, patřící mezi nejzna-
|
---|
[23] |
menitější z jazykozpytců nynějších, úplně pravdu má, hlásaje !!) o řeči vůbec
|
---|
[24] |
mezi jiným i toto: Die Sprache stellt in jeder ihrer Phasen gleichsam einen
|
---|
[25] |
zufälligen Abschnitt eines Stromes unausgesetzter Umgestaltungen dar, in
|
---|
[26] |
welchem Abschnitte sich gleichzeitig die Reste eines absterbenden und die
|
---|
[27] |
Vorläufer eines herannahenden Typus bemerken lassen.
|
---|
[28] |
S toho stanoviska souzeno budiż prednó o tom, nač sem už výše na-
|
---|
[29] |
razil, t. j. smíme-li sobě rozumně toho přáti, abychom dokonale porozuměli
|
---|
[30] |
tak starým památkám, jakými jsou tyto zbytky. Já myslím, že nesmíme,
|
---|
[31] |
poněvadž pokládám takové porozumění za nemožnou věc a takých nepřeje
|
---|
[32] |
sobě žádný rozumný člověk. Pročež neváhal bych co filolog ani za podvržené
|
---|
[33] |
pokládati těch a podobných památek, kdy by jim bylo možno dokonale po-
|
---|
[34] |
rozuměti. Původcové hádek dříve zpomenutých vedou sobě ovšem i v té pří-
|
---|
[35] |
čině naopak, ale s jakým prospěchem, to vyjde bohdá brzo na jevo.
|
---|
[36] |
Podruhé přál bych sobě, aby se stanoviska téhož bylo hleděno i na
|
---|
[37] |
všecko to, čím se ještě níže dotknu řeči těchto zbytků, maje tu dříve zkrátka
|
---|
[38] |
oznámiti, jak se má vydání naše zevnitřně k originalům jejich.
|
---|
[39] |
V těch není předně žádných čísel. Z patrných v našem vydání arabských
|
---|
[40] |
větší znamenají pokaždé stranu, a vedle nich prvy a b druhý sloupec origi-
|
---|
[41] |
nalu. Menší z týchže čísel před otisky originalů značí řádky sloupcův; u tran-
|
---|
[42] |
!!) Kritische Studien zur Sprachwissenschaft von G. J. Ascoli. Autorisirte Übersetzung
|
---|
[43] |
von R. Merzdorf, zu Ende geführt von B. Mangold. Weimar 1878, S. V.
|
---|