[1] |
|
---|
[2] |
bližším a nejhodnověrnějším svědkem je právě J. Hus. Traktát jeho o pravo-
|
---|
[3] |
pise českém '“) obsahuje dosti důkazů toho, že Hus byl tak bystrým a stříz-
|
---|
[4] |
livým pozorovatelem hlásek lidských vůbec a českých zvlášť i s fysiologické
|
---|
[5] |
strany, jakým se za jeho času sotva který jiný národ europský mohl honositi.
|
---|
[6] |
Ani o tom nelze již rozumně pochybovati, že písař na str. XXIII dotčené části
|
---|
[7] |
Passionalu mus. žil buď s Husem spolu buď jen o málo dříve. Nicméně však
|
---|
[8] |
neni ve Traktátě Husově ani sebe slabší narážky na zádrhliny, proti kterým
|
---|
[9] |
se právě ozývám. Ve knihách pak dle něho psaných pozorovati je jen víc
|
---|
[10] |
anebo méně krutý boj mezi zvykem a novotou, jak to právě i jinde bývá.
|
---|
[11] |
Konečně nedbal žádný z nynějších tvůrců pravopisu staročeského mimo
|
---|
[12] |
p. Vymazala naskrze nic vůbec ani na polský pravopis, podnes více podobný
|
---|
[13] |
vzoru svému, staročeskému od Husa neopravenému, než nynějšímu českému,
|
---|
[14] |
ani na řeči češtině nejpodobnější: polštinu, moravštinu a slovenčinu. Maje
|
---|
[15] |
se o tom jinde zevrubněji vysloviti; dávám nyní každému, koho se týče, na
|
---|
[16] |
rozchodnou jen tu dobře míněnou radu, aby hleděl svědomitě vyhověti té
|
---|
[17] |
neomvlné pravdě, hlásané a výtečně vyložené již i od našeho A. Komenského,
|
---|
[18] |
že žádné věci nelze opravdu poznati samé o sobě než jen tak, srovná-li se
|
---|
[19] |
s jinými, aby vyšlo na jevo, čím a proč se těm podobá nebo nepodobá. „Nemo
|
---|
[20] |
rem perfecte novit gui solam novit, etiamsi analytice et synthetice norit:
|
---|
[21] |
demum si, quid aliae similiter aut dissimiliter habeant et cur, intelligit,
|
---|
[22] |
plene intelligit. Hinc philologus bonus melius intelligit linguas, si polyglottus
|
---|
[23] |
fuerit, quam possunt qui tantum intelligunt singulas.“ Tak zní a obrácena
|
---|
[24] |
jest i ku prospěchu filologie dotčená pravda v originale samém (Opera di-
|
---|
[25] |
dactica omnia. Amsterodami 1657. Vol. II, cap. X, $. 63); ale neřídil se jí
|
---|
[26] |
žádný ani z pánů, dotčených na str. XV pod a a b.
|
---|
[27] |
14) Vydany i s ukázkami knih dle něho psanfch v Miklosichové Slavische bibliothek.
|
---|
[28] |
II. Wien 1858, str. 173—197.
|
---|
[29] |
|
---|
[30] |
M. Hattala.
|
---|