EN | ES |

Facsimile Lines

936


< Page >

[1]
XXX

[2]
K těmto dialektickým odchylkám nenáleží dále vulgarismy, archaismy
[3]
a neologismy, rozšířené druhdy nebo dosud po celé oblasti jazyka českého.
[4]
Sem patří:

[5]
Vulgarní assimilace: prozba 35*, z wlaftnim králem 4 atd., podobné
[6]
též klesání temných na konci slov: knyck 3. Mylnou analogii piśe pak
[7]
neobratny pisał i ,na poczadźżu' 32* atp.;

[8]
ej га ý: zemikey bóh 42*, weychod slunce 47, kralowfkey palác 74
[9]
atd., velmi často; avšak nikdy nepfichazi -aj-; z toho jest patrno, że dosa-
[10]
vadni vyklad (Gebauer, Histor. Mluvnice, I. 281—282), jakoby se ménilo
[11]
9 v ej prostfednictvím a7, není správny. Analogií písafskou (nebo také
[12]
jazykovou?) píše R ej i za ý, které vzniklo ńżenim z é: weywoda 44*,
[13]
welikey mnozství 76, 77*, zuby velmi welikey 80 atd. (t. j. O mél
[14]
vulgarní ,zuby ... veliky, z toho R (neporozuméním?) udělal velikej);

[15]
J (nebo i) za £: byvá ve flexi (Acc. plur. draż dary 5, D.-Loc. sg.
[16]
o prevelikÿ pûséi 4, N.-Acc. sg. dřevo jest tvrdý 21 atd.) velmi často
[17]
kofenové viak jen: pod/y obyéeje fol. 6* a wedly miery 45%;

[18]
rovnéz vulgarni jsou nékteré jiné jednotlivé zmény hláskové: zzebiky
[19]
19 (m. Ařeb-), pannu, #erúž 9* (m. Zfer-) atd.

[20]
Obecně bylo také v grafice tehdejší rozšířeno psaní -Zc- -/c- za pouhé
[21]
-c-. Vzniklo asi a rozśifilo se od slov jako dvaďdcěti, třidceti atd. a tu
[22]
pak psáno ,tieztcze 7, ,potestywie atd.

[23]
Novotvary obvyklé jevi se hlavné ve flexi:

[24]
-e»i m. -z (Instr. plur. jokm.) nalézáme fol. 83 i se dvanácti tisí-
[25]
cem,

[26]
slož. sklonční possessiv: o kralozvem lesu fol. 4*;

[27]
ponechávání přímnožku u náměstsky ves: vsicky dary fol. 5,
[28]
vśicky jini 6* atd.;

[29]
aoristy podle participií: mééi yachu bíti fol. 54;

[30]
partic. pass. odchylné mékéena: prenesenie , èfénf 9* atd., nově
[31]
utvorená vyjdení 21 nebo vynden: 71 (za staré -$tie).

[32]
Jaksi na rozhraní mezi zvláštnostmi dialektickými a analogií piseckou,
[33]
v prvé polovici XV. stol. obecně rozšířenou, jsou dvě změny, hojné a časté
[34]
v Millionu. Jest to změna ý-é (typ: ten gifte král 6) a zmóna ź-ść (typ: lidć
[35]
zlie 283). Obě ty změny vyskytují se často a hojně, sbírku jejich příkladů
[36]
hojnou snesli Jireček (ČČM. 106—107, Zvl. 21) a Gebauer (H. Mluvn. I.
[37]
221—-222, 283—284, Lfil. 360), zbývá tedy pouze promluviti o výkladu
[38]
této zvláštnosti.

[39]
Gebauer i Jireček pokládají skoro veskrze změny ty za dialektické ;
[40]
Gebauer opatrněji sice, ale přece většinou. Leč podrobnější přihlédnutí
[41]
i tu vede k výsledkům poněkud odchylným.

[42]
Předem sluší se zmíniti o změně Z-ze. Viděli jsme (více dokladů u Ji-
[43]
rečka, ČČM. 107), že písaři R znělo ze vůbec již jen jako 7; Ze korrigoval
[44]
mnohdy ze v i. Vyskytajf se pak tvary s że a ź vedle sebe; na téže řádce.
[45]
Týž úkaz byl však již u písaře O; i on psal již ze za ź. Jen že on dával


Text viewFacsimile