Facsimile Lines

936

Page

[1]	XXIX
[2]	posled Prášek 1900 v Ottově Slovníku naučném XV1. s. v. ‚Marco Polo‘),
[3]	ano Jireček (1888, Zvláštn. 77) výslovně, ve shodě se Šemberou, tomuto
[4]	písaři přikládá dialektické zvláštnosti, tvrdě naopak, že original O byl pů-
[5]	vodně český (»(písař) text, od Vavřince z Březové prvotně po česku zpo-
[6]	řízený, přepsal a při tom známek svého nářečí horského dosti hojně veň
[7]	uvedle). Proti tomu myslím mluví kvalita zjištěných písařských chyb i
[8]	omylův a neshodu s explicitem třeba vyložiti takto. Majitel vzoru našeho
[9]	textu chtěl si dáti O přepsati do sborníku; k tomu dostal i Mandevillu.
[10]	Text O vznikl někde na Moravě; podle všeho severněji Letovic; neboť
[11]	celá řada úchylek od nářečí letovického nepřipouští identifikace s dialektem
[12]	letovickým. Nějaký pak řemeslný písař, rodem Čech, v Praze vyškolený,
[13]	na nejpokročilejším stupni pražského nářečí stojící, provedl opis obou textů
[14]	do jednoho kodexu: snažil se oba jazykem uniformovati, ale kvapná a ne-
[15]	dbalá práce provedla toto setření v Millionu jen nedokonale a tak prvotní
[16]	dialekt ještě dosti prosvítá. Že tomu tak jest, zdá se mi, že nevyvratně
[17]	svědčí poslední čtyři řádky (»explicit«) písařovy, v nichž není vůbec žádné
[18]	stopy dialektické (aZ na »s boZie« m. »boZí« — że m. ź v3ak bylo tehdy
[19]	zjevem graficky zcela obecným), ač by aspoň nějaká byla se snadno mohla
[20]	vyskytnouti.
[21]	Zbývá nyní ještě určiti, ke kterému nářečí hlásí se původní překlad.
[22]	K tomu může odpověděti opět jen podrobný rozbor jazyka.
[23]	Pro tento účel jsou Jezcenné některé chyby a marotty písařské:
[24]	Z místo e napsal na př. písař 57* zvieřátka /yra (m. &erá), 3* xwffil
[25]	v milost (m. všel) atd.; ale všimneme-li si, že jindy píše odílel 7* ffery
[26]	atd., nebudeme tato ojedinělá -z- při notoricky nedbalém písaři klásti na
[27]	vrub dialektu;
[28]	rovněž tak nebudeme za dialektické odchylky pokládati mylnou ana-
[29]	logii pisatskou:
[30]	-kt- za Ad: tehdy psáno totiž ještě po starém způsobu A/o, vyslovo-
[31]	váno však (a také psáno) £ďdo; podle toho psal i písař m. ,kdežto“ kžezto
[32]	55, m. ,kdyZ' *£zz 5, 7 atd.;
[33]	*.gt- za kd: vyslovované £do pfeslo spodobou v edo, jak podnes vy-
[34]	slovujeme novočesky; kontaminací nové výslovnosti a starć orthografie
[35]	psal pak R grezto 21;
[36]	-kd- za -kí-: když psáno vedle sebe żdo-kfo, domnival se pisaf, że
[37]	má právo i pséti ,nyekdere' (fol. 45%) m. nôkteré,
[38]	-js- za -s-: psáno po staru jsem, vyslovováno sem; dle toho písař
[39]	i psal: přidálo g/e jemu 15, 17* a j. (m. se), g/am 15* (m. sam), neg/u
[40]	17: (= nest) atd.;
[41]	-g- za -k4-: psána vedle sebe v češtině zhusta cizí jmena (-ing, -ury,
[42]	-erg atd.) střídavě s g a 4; sám náš písař střídá libovolně golč-žolč; dle
[43]	toho píše i ,gralowa dvora‘ 63, ,vgaze nohu“ 15 (— ukáže), ‚dogonagycz
[44]	87* m. -£-; atd.

Text view • Facsimile