| [1] |
|
|---|
| [2] |
(fol. 52* — blízce), lech/ze (fol. 106 — lehce) atd., tak za procicż/ napsal
|
|---|
| [3] |
jak£ prozz// fol. 112* atd., ano (nenf-li dial.) obvyklou nedbalostí napsal
|
|---|
| [4] |
fol. 55°: ,bez /ifla' místo »bez Z/sla«. Tvar ,o poractie‘ 40* vznikl asi tymz
|
|---|
| [5] |
způsobem (Gb. Hist. Mluvn. III. 1, str. 176 vykládá tvary podobné jinak).
|
|---|
| [6] |
Totéž normalisování (zdá se mi) vyskytá se při častém rčení »vschoď
|
|---|
| [7] |
slunce« (ve staré češtině spřežka; odtud i »vschodsluneční« atd.). Místo
|
|---|
| [8] |
tohoto měl asi O východ, ale toto výckoď nyní zachováno jen na několika
|
|---|
| [9] |
místech (ve formě výckod a také «weychod 11, 47 atp.) jinde všude po
|
|---|
| [10] |
obecném usu staročeském čteme v R jen »vzchod-slunce<. Atd.
|
|---|
| [11] |
Modernisování textu je rovněž velmi patrno. Text O měl ještě
|
|---|
| [12] |
starší tvary vymčmnaji (81) ‚vzem$e (7), sflüp (29) atd. asi pravidlem ; za
|
|---|
| [13] |
tyto tvary v R čteme častěji vyměžeji, vzevše, s/úp atd. Vedle ‚na však
|
|---|
| [14] |
den“ (7%) čteme již ‚na všaký den“ (fol. 11°). Ještě patrněji vyniká tato
|
|---|
| [15] |
snaha při některých případech mylného pravopisu. Za dob R bylo ze všude
|
|---|
| [16] |
již zúženo v /; písař však O psával v době úžení často ze za i, snad ma-
|
|---|
| [17] |
rottou písařskou, snad také dialektickými odchylkami. Tu pak často R
|
|---|
| [18] |
opravuje mylně: píše za lat. locuturus ch// mluviti (20); t. j. psanému
|
|---|
| [19] |
chtie (= chtë) rozumél jako 3. piur. a misto chtie fikal jiz a psal chti;
|
|---|
| [20] |
napsil tak i na místě tomto. Týmž způsobem vyložili již Gebauer a Jireček
|
|---|
| [21] |
psaní -40-, -4ov- za náležité -ú-; ale změna tato je v R ještě dále pro-
|
|---|
| [22] |
vedena. Za doby O říkalo se totiž у С. р!. -мод 1 -йт, ale psalo se ještě
|
|---|
| [23] |
starším způsobem také -ov: tedy n. př. psáno králov, králvov i králuv
|
|---|
| [24] |
(t. j -ův) vedle sebe; za doby textu R změna pokročila ještě dále, psáno
|
|---|
| [25] |
stále sice -óv, -uov atd., ale ve výslovnosti zmizelo již i -v- koncové ;
|
|---|
| [26] |
tíkáno tedy Gt. plur. král a byla tradice, že možno toto U psáti -ov, -uov,
|
|---|
| [27] |
-uv atd. Příklady pro -sv -wxov netřeba hromaditi; v píše R na př. těch
|
|---|
| [28] |
dielnykæze fol. 29, welbludwzæw 31* atd.; pouhé 7 píše: murzenyn« šest set
|
|---|
| [29] |
fol. 9%, rok kalyffæ 14° atd. Odtud pak bral si písař R právo, psáti každé
|
|---|
| [30] |
-ü- spfeZkou -«v-, -xov-, -x0-, ano i -ov-. PHpady $ -wo-, -wov- vycetl
|
|---|
| [31] |
Jireček (Zvl. 21, CCM. 107) a Gebauer (Lfil. 360, Mluvn. I. 263); tuto
|
|---|
| [32] |
uvádím piípady s -«v-: píše tak 3. plur. přijede 9* nefæwe 11° atd,,
|
|---|
| [33] |
instr. sg. febzw 5 atd., ano i za kratkć u: o wtipxw 4°. Tymz zpüsobem
|
|---|
| [34] |
myslim, że nutno vylożiti i fol. 102* korewhwie (6v — 4), jež Gb. H.
|
|---|
| [35] |
Mluvn. I. 261 pokládá za doklad dvojhlásky -om. Tvar Gt. plur. pieffczouow
|
|---|
| [36] |
fol 53 je jasným dokladem, kam až dospěla libovůle písařova; má zajisté
|
|---|
| [37] |
|
|---|
| [38] |
Jiné doklady této modernisující snahy jsou uvedeny níže.
|
|---|
| [39] |
Uvážímeli všechny tyto okolnosti společně, přijdeme asi k témuž
|
|---|
| [40] |
mínění, jaké jsme shledali vládnoucím. Original (O) byl psán dialekticky,
|
|---|
| [41] |
jazykem dosti pozdním, nářečím nejspíše moravským, někdy na počátku
|
|---|
| [42] |
XV. věku. Ale další náš výtěžek, že opisovač (R) modernisoval a norma-
|
|---|
| [43] |
lisoval, że tedy nepsal dialekticky, nybrż formy ty stiral a měnil, zdá se
|
|---|
| [44] |
v odporu s explicitem textu, dle něhož opis psán na Letovicích. A i tomu
|
|---|
| [45] |
přepisu vindikují původce moravského skoro obecně badatelé novější (na
|
|---|
