EN | ES |

Facsimile Lines

936


< Page >

[1]
XXVI

[2]
»intollerabile neftrpeliwe« fol. 41* atd., nýbrž i v celých větách a vazbách:
[3]
»oportet, ut duo canes sint musí, aby vżdy dva psi s člověkem byli«
[4]
fol. 86* atd., z nichż zejmena acc. c. inf. nebo ablat. absol. zavaloval
[5]
našemu překladateli obtíže převeliké. Že tedy náš překladatel překládal,
[6]
a to doslovně a velmi hrubě mnohdy, z latiny, o tom nemůže býti sporu.

[7]
Jiná jest však otázka, neměl-li nějakou pomoc německou. Není sice
[8]
známo, že by byl nějaký starší německý překlad Milliona, ale jsou některé
[9]
stopy, které ukazují ke vlivům německým. Nechci se tu dovolávati výrazů
[10]
cizích jako vychovat atp., nebo podle německých utvořených jako s/a-
[11]
rosty' ( parentes die Eltern) ,vií věcí? (= omnino = allerdings) atd.
[12]
které jsou obecné celé češtině počátku XV. stol. a proti kterým tak
[13]
usilovně bojoval Hus, nýbrž upozorňuji na časté užívání 3. sg. act. za lat.
[14]
pass. (»potom p#ijde do .. .« fol. 17 peruenitur; »turkysóv mnoho zajde«
[15]
t. reperiuntur; »sto lodí naplniti »« fol. 11 atd. atd.), které příliš
[16]
upomíná na némeckou vazbu s ,man', a na místo na fol. 39, kde za la-
[17]
tinské »per violenciam« čteme »když města pres Alavu moci dobyl.<
[18]
Uvázime-li, Ze ná$ text je v jednom kodexu s Mandevillou, přeloženým
[19]
z němčiny, můžeme jistě aspoň to pfipustiti, že překladatel náš podléhal
[20]
silně vlivu němčiny při svém překladu a že mnohdy tak mohl se dopustiti
[21]
i germanismu.

[22]
Překladatel náš překládal z textu latinského podobného, jaký je
[23]
v přítomném vydání otištěn. Nebyl to text doslovně týž ; místo na fol. 36*
[24]
citované to ukazuje výslovně, kromě toho svědčí o tom text mnohdy
[25]
obšírnější (fol. 74, fol. 81 a j.). Ale přece celkem byl to text našemu
[26]
velmi podobný a podle několika známek bližší rukopisu kapitulnímu
[27]
G 21, nežli oběma ostatním.

[28]
Překlad učiněn byl doslovně; i to vyplývá z toho, co již uvedeno.
[29]
Tlumočiti co nejvěrněji bylo idealem našeho autora a tato snaha tříští se
[30]
na úskalích rozdílnosti obojího jazyka. Vede ke konfliktům a nesnázím, kde
[31]
častěji trpí správnost češtiny nežli smysl originalu: »ukrutník, jexž božím
[32]
prorokem mazývachu« (fol. 23 = tirannus, gui se dei prophetam esse di-
[33]
cebat) je jeden z těch anakoluthů, jichž v takové hojnosti je rozseto po
[34]
stranách našeho cestopisu; přeložiti latinský ablativ absolutný (deficiente
[35]
et terga vertente) »>żdyź jiż lid ustavse a chibet obrdtivse, kral Kublaj zvi-
[36]
tezil« (fol. 54) pokládal zrovna tak za správné, jako když tlumočil inf.
[37]
c. acc. (»credebant Christum unum esse« atd.) takto: »věřiešě Krista býti
[38]
z počtu jednoho bohuov dobrych«. Jen tu a tam překládá obratněji:
[39]
»in mortis articulo« »na své smrtedlné posteli« (fol. 3.), ale tyto a ta-
[40]
kové prípady jsou opravdu jen ,rarissimi nantes.

[41]
S tohoto stanoviska musíme posuzovati změny, jež v nynějším opise
[42]
původního překladu nalézáme. Za starší a původnější musíme pokládati
[43]
tvary a vazby ty, jež lépe přiléhají k textu latinskému ; z kvality změn
[44]
budeme pak moci souditi o jazykové kvalitě měnitele.


Text viewFacsimile