| [1] |
|
|---|
| [2] |
dokonal tu modlidwu, ta gifta hora
|
|---|
| [3] |
zdwyhla fe yakzto ptak y fíla na to
|
|---|
| [4] |
mifto, yakoz bil kalyffus rozkazal,
|
|---|
| [5] |
A kdiz faraczeni ten dyw vzrzechu,
|
|---|
| [6] |
welmy fe diewiechu, y kalyffus
|
|---|
| [7] |
f nymi. À pro tu giftu wiecz kaly-
|
|---|
| [8] |
ffus f mnohymij faraczeni zdielaly
|
|---|
| [9] |
glu fie krzieftiane a krzieftianfkey
|
|---|
| [10] |
ziwoth wedly az do fmrti. Neb kdiz
|
|---|
| [11] |
ten kalyffus vmrzel, nebil pohrzeben
|
|---|
| [12] |
yako Saracen; ale yako krzieftian.
|
|---|
| [13] |
A nalezly gfu przi fmrti to" kalyffo-
|
|---|
| [14] |
wy geden krziezek na geho hrdle.
|
|---|
| [15] |
V I, 34 jest přeložen latinský text správně, ale český překladatel
|
|---|
| [16] |
přes to přičinil poznámku »latyne ftogi pfana Barachia centů aut octo-
|
|---|
| [17] |
ginta pannij lyneij, ktoz toto lepe vmie wyloziti, ten wiloze. V I, 48 čte
|
|---|
| [18] |
se v latinském textu... quibus transactis invenitur prouincia Succuir. In
|
|---|
| [19] |
hac prouincia sunt christiani etc, v českém však textu praví se: A przeyda
|
|---|
| [20] |
tu czeftu, przygde do wlafti, gefíto flowe Suttur (cw nyez mnoho mye/? gef?
|
|---|
| [21] |
a mieftecsek, a naywietffie myefto f/lowe Suttur), w tey wlaffti geft nyeczo
|
|---|
| [22] |
|
|---|
| [23] |
Jiné dva rukopisy latinského textu Pipinova, v polyglotté Marko
|
|---|
| [24] |
Polově neuváděné, chová v bohaté knihovně své nejdůstojnější vždy věrná
|
|---|
| [25] |
métropolitní kapitula pražská. Ježto český překlad v mnohých jednotli-
|
|---|
| [26] |
vostech od latinského Pipinova textu vídeňského se uchyluje, zkollaciono-
|
|---|
| [27] |
vány za vydáním naším i oba rukopisy kapitulní. Prvý z těchto rukopisův,
|
|---|
| [28] |
uložený v kodiku G, 21, skládá se ze 46 listův in continuo popsaných
|
|---|
| [29] |
a sice z plna a bez číslování stránek. V kodiku předcházejí Vite philosofo-
|
|---|
| [30] |
rum cum breuiloquio eorundem a Tractatus de quatuor virtutibus cardinalibus.
|
|---|
| [31] |
Nadpis Pipinova textu jest Marcus de Venecijs. Rámec jednotlivých stran
|
|---|
| [32] |
jest linkován, ruka v celém textu táž, vypsaná, v ligaturách důsledná. Ini-
|
|---|
| [33] |
ciálky jsou stejně s textem černě psány, nadpisy kapitul červené, in margine
|
|---|
| [34] |
jsou připsána namnoze čísla kapitul. Písmo jest z počátku XV století.
|
|---|
| [35] |
Druhý rukopis jest v kodiku G, 28 a skládá se z 42!/, listüv o 2 sloupcích
|
|---|
| [36] |
zplna popsaných, bez stránkování. Titul není žádný, nýbrž rukopis počíná
|
|---|
| [37] |
bezprostředně úvodními slovy: Incipit prologus. V kodiku témž obsaženy
|
|---|
| [38] |
jsou ještě rukopisy nadepsané Incipit liber descripcionum terre. sancte Fero-
|
|---|
| [39] |
solimitane editus per fratrem Borcardum de Monte Syon, pak Incipiunt gesta
|
|---|
| [40] |
passionis domini que invenit Theodosius magnus Imperator in Ferusalem in
|
|---|
| [41] |
pretorio poncii pylati in codicibus publicis. Rukopis tento psán jest trojí
|
|---|
| [42] |
rukou. Každá stránka jest rozdělena ve dva sloupce, tyto pak jsou linkami
|
|---|
| [43] |
ohraničeny. Iniciálky jsou psány červeně, písmo jest rovněž s počátku
|
|---|
| [44] |
XV. století. Seznam kapitul jest až na konci každé knihy a sice skládá se
|
|---|
| [45] |
I kniha ze 67, II ze 70 a III ze 40 kapitul. Končí se rukopis tento slovy
|
|---|
| [46] |
II*
|
|---|
